Na Jávě pozorovali mládě nosorožce jávského, je to naděje pro jejich přežití, nebo jen chabý svit naděje?

Nosorožec jávský v minulosti obýval rozsáhlá zemí od Indie, přes jižní Čínu, Vietnam, Malajsii až po jih Indonésie a nejspíše i Borneo. Těmto dnům je však už dávno konec. Zejména vlivem pytláctví byli tito nosorožci téměř vyhubeni. Posledních přibližně 70 jedinců postupně dožívá na nejzápadnějším cípu ostrova Jáva v národním parku Ujung Kulon.

Pozorováno mládě

Fotografie mláděte nosorožce jávského

Právě v této rezervaci jedna ze 126 fotopastí zachytila velmi vzácný úkaz – přibližně tří až pětiměsíční mládě nosorožce jávského. Jedná se snad o signál, že se této populaci podaří opět obnovit své původní stavy?

K takovéto radosti zatím nejsou důvody. Sice správci národního parku Ujung Kulon hlásí, že zdejší kapacita pro nosorožce je na svém vrchním maximu a plánuje jejich vypouštění do dalších chráněných lokalit. Nicméně stále se objevující pytláctví není jedinou hrozbou pro nosorožce.

Inbreeding, příležitost a strasti

Vzhledem k tomu, že jsou na světě poslední desítky jedinců, je bohužel naprosto nezbytné, aby se mezi sebou křížili vzájemně příbuzní jedinci. Takovému procesu se v genetice říká inbreeding, česky příbuzenská plemenitba. Ta má za následek, že je větší šance, že se projeví geny, které jsou potlačovány. Tyto geny mohou nést sice evoluční výhody (jako se tomu stalo u gepardů), ale mnohem častěji se projevují jako genetická onemocnění vedoucí k závažným zdravotním komplikacím.

Vyhynulí nosorožci

Ilustrace nosorožce jednorohého

Zda se podaří z těchto pár jedinců obnovit původní populaci není nyní zdaleka jisté a je na místě být spíše skeptický. V minulosti jsme již přišli o dva druhy nosorožců – nosorožce srstnatého (vyhynul před 10 000 lety) a nosorožce jednorohého (vyhynul před 29 000 lety). Za našich životů nejspíše přijdeme také o nosorožce tuponosého severního. Od nej již zbývají poslední dvě samice (matka a dcera) a tak byl tento druh prohlášen již nyní za vyhynulého, protože jej není možné v přírodě znovu oživit. Poslední samec zemřel v roce 2018 v Súdánu.

Podaří se Čechům obnovit vyhynulý druh?

Na posledním pokusu o záchranu druhu se podílí také český zoolog Jan Stejskal. S týmem vytvořili aktuálně 30 embryí pomocí metody in vitro fertilizace (IVF). Měli to štěstí, že se jim povedlo odebrat sperma samce ještě než zemřel a to zamrazit. Otázkou je nakolik se povede vytvořit zdravé jedince a jestli se embrya ujmou. Jestli se ještě narodí nový nosorožec tuponosý severní se dozvíme přibližně za tři roky.

Najin a Fatu, poslední dva nosorožci tuponosí severní na světě.

Jak jsou na tom ostatní?

Na světě tak zbývá posledních 100 jedinců nosorožce sumaterského, 3500 jedinců nosorožce indického, 6000 jedinců nosorožce dvourohého a 10 000 jedinců nosorožce tuponosého. Ani jeden druh tedy není příliš početný. Během života aktuálně nastupující generace je možné, že přijdeme o 3 druhy z celkem 6 aktuálně žijících pokud lidé nijak nezmění své chování a přístup k ochraně přírody.

Budoucí generace tak možná budou řadit nosorožce do stejné skupiny s jejich mystickými druhy jednorožci.

Zdroje k hlubšímu bádání

Just two northern white rhinos are left on Earth. A new breakthrough offers hope

Rare Javan rhino calf spotted in Indonesia

Nosorožcovití

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *