Vulkanická činnost na Io nám poodkryje možnost života mimo Zemi

Dnes se vydáme opět do vzdálenějších míst. Jupiterův měsíc Io je, co se sopečné aktivity týče, nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Předpokládá se, že vulkanická činnost na něm probíhá po celou dobu existence Sluneční soustavy – více než 4,5 miliardy let.

Oběžná dráha Io kolem Jupiteru je synchronizována se sousedními dvěma měsíci Europou a Ganymedem. Tato synchronizace způsobuje, že dráha oběhu je eliptická a vlivem velmi se měnící gravitace dochází k periodickému stlačování a rozpínání jádra. To způsobuje velké tření a tím i zvyšování teploty.

Na povrchu měsíce se tak objevuje řada sopek, které mění jeho povrch k nepoznání. Láva a prach ze středu měsíce se usazuje na povrchu a ten přetváří. Jen stěží se tak dá zkoumat jakákoli historie tohoto měsíce. Přeci jen se vědcům podařilo vypočítat, že sopky byly aktivní po většinu existence měsíce. Zaměřili se na poměr izotopů síry 32S a izotopu 34S, který je mírně těžší. Jejich poměr je ve Sluneční soustavě poměrně stabilní, ale u Io je to jinak. V současné době pozorujeme vyšší ztrátu lehčí síry z atmosféry měsíce a pokud předpokládáme, že tomu tak bylo vždy lze právě z poměru izotopů síry na povrchu odhadnout, že je měsíc aktivní již miliardy let.

Měsíc Io

K čemu je tato informace dobrá?

Jednoduše nám to může napovědět, zda je, nebo byl, ve Sluneční soustavě život i mimo Zemi. Možná si říkáte, kdo by chtěl žít na měsíci plném sopek a s atmosférou tvořící sirné oblaky. Ne, ani vědci si nemyslí, že by život byl právě zde. Nicméně poznání toho, proč se zahřívá jádro Io nám může nastínit, co se děje v sousedním měsíci Europa.

Europa je celá pokrytá ledovou krustou, pod kterou se nachází obří oceán. Jenže právě kvůli ledové krustě se Europa velmi špatně zkoumá. Na druhou stranu víme, že život, jak ho známe, je silně vázán právě na vodní prostředí. Vždyť i my jsme ze 70 % voda, kterou jsme si jen vytáhli z moří na souš a naplnili jí své buňky a mezibuněčné prostory.

Jelikož má Io a Europa dost podobnou oběžnou dráhu, může k podobnému zahřívání docházet také uvnitř Europy, což Europě dává silný potenciál ukrývat ve svých útrobách život. V kombinaci, s tím, že by k těmto jevům docházelo po miliardy let se pravděpodobnost výskytu života zvyšuje. Přeci jen nám takováto doba stačilo na vyvinutí poměrně rozmanitého spektra druhů živočichů, rostlin, bakterií, virů, hub a dalších breberek. A na Europě byly nejspíše vhodné podmínky po dostatečně dlouhou dobu. Nyní se tam už jen vydat na průzkum.

Měsíc Europa

Zdroje k hlubšímu bádání

Isotopic evidence of long-lived volcanism on Io

This is our best look yet at the solar system’s most volcanic object

Družice Gaia pomohla změřit průměr Jupiterova měsíce Europa

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *