Je to už neuvěřitelných 72 let od prvního patentování čárového kódu na světě. Dodnes se s ním setkáváme téměř na denní bázi. Přesto, že se do popředí dere modernější QR kód, tak čárový kód má v naší civilizaci stále místo. Dnes si tyto dva systémy představíme: jak fungují a v čem se liší.
První čárový kód
V roce 1952 byl udělen patent na první čárový kód vůbec Normanu Josephu Woodlandovi a Bernardu Silverovi. Celý systém funguje na střídání bílých a černých čar. Sám vychází k původní Morseovy abecedy a už tehdy měl za cíl umožnit systematicky zaznamenávat informace o produktu v obchodě. Tehdy mel však trošku jinou podobu – nebyl ve tvaru pruhu, ale kruhový.
Wooland chtěl, aby technologii pro komerční využití vyvíjela firma IBM, ve které pracoval. Nicméně v té době se to jevilo jako technologicky neproveditelné. Patent následně získala firma RCA, které se však před vypršením platnosti patentu do roku 1969 také nepodařilo vyvinout komerčně úspěšnou aplikaci. Roku 1971 se však vrátila na scénu firma IBM a v čele s Woolandem vyvinula UPC (Universal Parcel Code), se kterým již uspěli na trhu.
Uvedení na trh
První obchod začal používat čárový kód až v roce 1974, kdy se objevil na žvýkačkách Wrigley’s. Tehdy se začaly psát dějiny. V Evropě dnes používáme lehce modifikovanou formu EAN (European Article Number). Ten je složen ze 13 číslic ve 4 oblastech. První 2 až 3 čísla kódují zemi, ve které je registrován výrobce (výrobek však z této země pocházet nemusí), 4 až 5 číslic udává kód samotného výrobce (firmy), 5 číslic udává kód výrobku, a kód je zakončen kontrolní číslicí, která vypočítává, zda je kód správně sestaven.
Tohle už nestačí
Čárové kódy jsou tzv. jednorozměrné kódy, do kterých lze zapsat pouze jednoduché zprávy. To stačí na zakódování výrobku v obchodě. Nicméně digitální doba si žádá možnost zakódovat do jednoduchého formátu také složitější a delší vzkazy, URL adresy webových stránek nebo třeba vizitky. Za tímto účelem vznikly tzv. dvourozměrné kódy, které svůj vzkaz zakódovávají do 2D sítě (čtverce). Běžně se označují jako QR kódy (QR = quick response, rychlá odpověď).
Kapacita
Do QR kódu jsme schopni zakódovat 7089 číslic, 4296 číslic a písmen v kombinaci nebo například 1817 znaků japonské kandži. Což je oproti čárovému kódu značný nárůst. Díky tomu, že má QR kód pevně dané části, které určují jeho orientaci a zarovnání, je možné kód načíst i jakkoli otočený či prostorově deformovaný.
Specifikace QR kódu je součástí ISO už od roku 2000, upravená specifikace na současnou podobu byla následně v roce 2006. Dnes se nejčastěji setkáváme s QR kódy v případě online plateb, kdy stačí vygenerovat kód, který pošleme přátelům a Ti si ho ve svém bankovnictví načtou a rovnou se jim vyplní číslo účtu, případně i částka, kterou mají zaslat. Eliminuje se tak možnost, že někdo zadá špatně číslo účtu a platba nedorazí, navíc je celý proces mnohem rychlejší. Mnozí prodejci umožňují online platby skrze QR kód i na svých prodejnách a vyhnout se tak placení poplatků za platební terminál.
Další možností je vytvoření rychlého odkazu, kde QR kód umístíme na plakát, leták či jinou plochu a návštěvník s mobilem v ruce tak rychle a komfortně otevře webovou stránku s dalšími informacemi. Nemusí složitě zadávat webovou adresu a ihned je v obraze. Navíc mnoho webových adres není zrovna uživatelsky přívětivých a tak je QR kód ideálním řešením. Pro jeho přečtení stačí aby měl uživatel aplikaci fotoaparát.
Samozřejmě jde tím způsobem předávat také kontaktní údaje (místo papírových vizitek), předvyplnit SMS, platit faktury, přidávat nové události do online kalendáře, projít turniketem (ověření platnosti vstupenky) a mnoho dalšího. Nevýhodou je, že nikdy nevíme, kam QR kód skutečně vede. Každá aplikace však po načtení QR kódu zobrazí minimálně čas adresy, kam kód vede (pokud se jedná o URL), je dobré tak zkontrolovat, zda se adresa tváří jako místo, kam se chcete připojit. Jako na internetu platí, neklikejte na vše, co na vás vyskočí. Svůj vlastní QR kód si můžete vygenerovat například na QRgenerátor.cz.
Troška té fantazie
Nahradí QR kódy i čárové kódy v obchodech? Jsou místa, kde tomu tak již je. Zcela jistě to nabízí obrovský potenciál, kdy by bylo možné do kódu zapsat i složení produktu a zákazník by si v aplikaci mohl předvolit, jakým složkám se chce vyhýbat a aplikace by jej ihned upozornila. To je však zatím jen má bujná fantazie. Uvidíme, kam se technologie budou ubírat dál, ale kompletní přechod v obchodech by znamenal obrovské náklady, lze tak předpokládat, že změna bude postupná a třeba nám některé obchody připraví i nějaký ten benefit, který by QR kódy mohly mít.
