Je to neuvěřitelné, ale od vynesení prvního dílu Mezinárodní vesmírné stanice na oběžnou dráhu je to už téměř 26 let. Posledních 24 let je pak stanice trvale osídlená lidmi. Doposud se na ní vystřídalo přes 265 vědců z celkem 20 zemí světa. Tato nejdražší lidská stavba na světě se však blíží ke svému zániku a definitivně se s ní rozloučíme už za 6 let.
Nejdražší laboratoř na světě
Projekt Mezinárodní vesmírné stanice stál k roku 2017 lidstvo už 157 miliard USD (3 652 919 000 000 Kč). Jedná se tak o vůbec nejdražší projekt stavbu, kterou lidstvo kdy postavilo. Každý rok provozu pak stojí státy další 3 miliardy USD (cca 70 miliard korun). Než se však začnete rozčilovat, tak každý Evropan na chod projektu přispívá pouze 1 € ročně. To si myslím, že každý z nás zvládne.
Život na ISS
Na ISS se trvale vyskytují lidé od 2. 11. 2000. Běžná mise na ISS trvá přibližně půl roku, ale i zde se nachází výjimky. Rekord drží Frank Rubio, který zde strávil 371 dní, v těsném závěsu jsou pak Mark Vande Hei a Scott Kelly, o kterém jsme již psali v minulosti. Za zmínku stojí ale také Peggy Whitson, která dohromady ve vesmíru strávila 655 dní v rámci několika misí.
Režim na ISS je pevně dán a rozhodně zde není čas pro relax. Astronauti vstávají každý ven v 6:00 UTC, následuje ranní hygiena, kontrola stanice, snídaně a upřesnění denního programu s řídícím centrem. Práce pak probíhá od 9:00 do 18:55. V mezičase mají hodinovou pauzu na oběd a 2,5 hodiny denně musí věnovat cvičení. Tím většinou prokládají čekání během experimentů. Následuje porada s řídícím centrem a plánování následujícího dne. Od 19:30 následuje večeře, kontrola řídících systémů stanice, hygiena a ve 21:30 se astronauti ukládají do vaků pro spánek. Pobyt na ISS tak zaručuje dokonalý a pevný režim, o kterém se nám na Zemi může jenom zdát.
Výzkum
ISS byla postavena primárně jako laboratoř a k tomuto účelu po celou dobu své existence také slouží. Probíhá zde řada experimentů, která využívá prostředí mikrogravitace. Nabízí se nám tak možnost zkoumat, jak se chovají jevy, které známe mimo sílu běžné gravitace. Spadá se řada experimentů z oblasti biologie, biomedicíny, biotechnologií, materiálových věd, meteorologie, astronomie nebo kvantové fyziky.
Všechny experimenty plánují vědci na Zemi. Na astronautech samotných už je jen to, aby se řídili přesně zadanými protokoly a provedly experiment dle nich. Získaná data pak zasílají zpět vědcům na Zemi. Dostat se na ISS totiž není jednoduché a ne každý vědec by byl schopný projít zátěžovými testy. Toto řešení je tedy mnohem jednodušší variantou.
Zánik v roce 2030
Přesto, že výzkum na ISS poskytuje neustále řadu nových poznatků, bude celá stanice již za 6 let zničena. Důvodem je končící životnost zejména samotných obytných modulů. Mnoho součástí ISS lze nahradit nebo opravit (například solární panely nebo přístroje uvnitř paluby), samotné moduly jsou však vystaveny nepříznivým vlivům vesmíru a jsou opotřebovány například i pravidelným a náročným dokování lodí.
Vzhledem k intenzivnímu namáhání materiálů tak analýzy nedoporučují ISS využívat déle než do roku 2030. Bohužel by bylo ekonomicky velmi nákladné dopravit celou ISS zpět na Zemi a udělat z ní třeba muzeum. 26. června 2024 tak NASA uzavřela kontrakt se SpaceX, která má vyvinout loď, která provede řízený sestup ISS do atmosféry nad oblasti Tichého oceánu a zajistí tak řízenou destrukci celé stanice, která neohrozí obyvatele na Zemi.
NASA však hodlá do roku 2030 stanici využít naplno a zajistit, aby zde probíhal intenzivní výzkum až do poslední možné chvíle, aby nebylo zbytečně plýtváno prostředky, které již na stavbu a provoz stanice padly.
Zdroje k hlubšímu bádání
International Space Station Deorbit Analysis Summary
Nejdražší lidské výtvory v dějinách: Za co svět utratil miliardy?
Jak se žije na vesmírné stanici ISS. Obyčejný den 350 kilometrů nad Zemí
