Mnoho studií v posledních letech poukazuje na možnost využití houbiček, respektive psilocybinu v nich obsaženého, při léčbě nežádoucích stavů souvisejících s duševním zdraví lidí. Doposud jsme však netušili, co se děje na buněčné úrovni při komunikaci husté neuronové sítě v mozku. Na to se zaměřil nový výzkum.
Publikováno v prestižním časopise
Úkolu se chopili vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis a opakovaně skenovali mozky šesti zdravých účastníků studie před podáním psilocybinu, v jeho průběhu a po podání. Výsledky svého pozorování nedávno publikovali v prestižním odborném vědeckém časopise Nature.
Jak probíhalo měření?
Jejich mozek byl skenován celkem 18 krát u každého na funkční magnetické resonanci (fMRI). Tato metoda umožňuje mapovat odpovědi mozku na různé vnější podněty či změnu vnitřního prostředí. Na rozdíl od běžné magnetické resonance umí fMRI detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemoglobinu v závislosti na aktivitě neuronů. Jednoduše vidíme, které neurony si berou více kyslíku a jsou aktivnější.
Měření ukázalo, že po podání psilocybinu došlo k narušení zavedených nervových spojení, ale objevila se nová náhodná komunikace mezi jednotlivými sítěmi neuronů navzájem. U člověka pod vlivem psilocybinu tak dochází ke zvýšení nepředvídatelnosti zpracování informací v mozku a mozek se stává velmi neuspořádaným centrem.
Náročnost výzkumu
I přes to, že byla studie prováděna pouze na šesti jedincích, byla zde kvantita nahrazená kvalitou. fMRI je velmi drahá metoda. Navíc pracovat při ní s lidmi, kteří jsou pod vlivem této psychedelické drogy není nic jednoduchého. Přesto se výzkumníkům podařilo získat mnoho velmi kvalitních a detailních informací.
Změny v mozku
Po dnech i týdnech po vystavení psilocybinu byly v mozcích dobrovolníku pozorování trvalé strukturální a funkční změny. Zvláště v oblasti mezi hipokampem (oblast spojováno s krátkodobou pamětí) a tzv. výchozí stavovou sítí, která je nejvíce aktivní, když je člověk bdělý, ale současně se na nic nesoustředí (denní snění či toulky myslí).
Tento efekt může být skutečně základem pro terapeutické účinky psilocybinu při léčbě depresí, úzkostí a závislostí. Nicméně je třeba zdůraznit, že studie byla prováděna na zdravých dobrovolnících a nemáme tak přesná data, zda by bylo možné psilocybin cílit přímo k léčbě výše zmíněných stavů. Na to bude třeba dalšího výzkumu.
Zlepšení života?
Studie však dále nezohledňuje skutečný fyzický a psychický stav účastníků po skončení studie a dopady změn v mozku na jejich běžné fungování a chování. Ani se nezabývá tím, co znamená, že je mozek více neuspořádaný ani jak se těmto lidem dále daří v životě. Se závěry, že psilocybin je spásou pro všechny trpící psychickými potížemi je tedy třeba být velmi opatrný a nedělat zatím zbytečné naděje.
Zdroje k hlubšímu bádání
Psilocybin desynchronizes the human brain
Clinical potential of psilocybin as a treatment for mental health conditions
