Pamatujete si, když váš blízký umíral na pravé neštovice? Že ne? Poděkovat můžete vynálezu očkování. Přesto, že s námi očkování je už více než 200 let, tak stále bojujeme s nemocemi, kterým se umíme účinně bránit. Jak je to možné?
První vakcinace
Psal se rok 1796 a svět sužovala jedna epidemie neštovic za druhou. Tehdejší lékař Edward Jenner přišel s nápadem, jak s nemocí bojovat. Už od dětství slýchával, že dojičky krav, které se nakazily kravskými neštovicemi byli následně imunní proti pravým neštovicím.
Ještě toho roku vyzkoušel odebrat hnis z puchýře kravských neštovic jedné dojičky a injikoval ho osmiletému chlapci Jamesi Phippsovi. Ten kravskými neštovicemi onemocněl a pár dní mu nebylo dobře. Po deseti dnech mu však bylo už dobře. Šest týdnu na to Edward Jenner záměrně nakazil Jamese virem pravých neštovic, ale nemoc se u chlapce nijak neprojevila. James Phipps se tak stal prvním záměrně očkovaným člověkem na Zemi.
Po 200 letech jsme bez nemocí, nebo ne?
Od té doby uběhlo již mnoho let a očkování prošlo zásadním vývojem. Už u nás nemusí propuknout jiná nemoc, dokonce do sebe nemusíme vpravovat ani oslabený virus či bakterii. Přesto jsou pravé neštovice zatím jedinou oficiálně vymýcenou nemocí a naopak mnoho nemocí, se kterými jsme se již nesetkávali se nyní vrací.
Tetanus, spalničky, černý kašel,… To jsou jen tři příklady nemocí, na které máme očkování. Přesto se v posledních letech ve velkém vracejí. Dlouhá léta se apelovalo na povinné očkování a tyto nemoci se z běžných staly poměrně vzácnými. Lidé s nimi přestali být v kontaktu a přestali z nich mít strach.
Dezinformace
Ačkoli pojem dezinformace máme spojený zejména se současnou dobou, tak v oblasti očkování mají hlubokou historii. Nejvýraznější byl podvod doktora Andrewa Wakefielda, který se snažil v roce 1998 zdiskreditovat MMR vakcínu prohlášením, že by mohla způsobovat autismus. Sám mezitím vyvíjel vlastní vakcíny. Od té doby proběhly studie na více než 14 milionech dětí a žádná z nich neprokázala souvislost mezi MMR vakcínou a vznikem autismus. Přesto strach v lidech, který tehdy zasel zůstává dodnes.
Problém je v tom, že biologické systémy jsou velmi složité a neexistuje jednoduchý způsob, jak přesně popsat všechny procesy, které se v nich odehrávají. I přes to, že se jako popularizátoři vědy a učitelé snažíme předat základní informace co nejsrozumitelněji, vždy musíme pracovat se zjednodušením, které lze napadnout. Sice ho zpětně dokážeme vysvětlit, ale málokterý člověk má touhu, čas i chuť se do tématu probádat hlouběji.
Naopak dezinformace často cílí právě na ty souvislosti, pro jejich vysvětlení nestačí selský rozum a je třeba tématu rozumět odborněji. Zasévají tak další strach do lidí, kteří nejsou z oboru. A co si budeme povídat, to je většina populace. Populace, která se na sociálních sítích denně setkává s šířením strachu z vakcín a nepotkává žádné nemocné. Strach tak často zvítězí nad vědeckými poznatky.
Máme naději na vymýcení chorob?
Je z toho nějaká cesta ven? V historii jsme mohli být svědky cyklického opakování. Lidé začnou vyhledávat vakcíny ve chvíli, kdy jim začnou umírat blízcí. Pokud se podaří proočkovat dostatek populace na to, aby nemoci nemohly zabíjet velká množství lidí, opět převládne strach z vakcín a strach z nemoci zmizí. Během poslední pandemie viru SARS-CoV-2 jsme však byli svědky fenoménu, ve kterém velkou roli sehrál právě internet, který silně šířil antivax dezinformace. To bohužel stálo mnoho lidí život. I přes to, že máme naprosto geniální metody, jak odolat nemocem, tak je se současným nastavením společnosti ve skutečnosti nebudeme schopni nikdy vymýtit.
Odkazy pro hlubší bádání
Vaccines for measles, mumps and rubella in children
Očkovací podvod: doktor falšoval data a tajně připravoval vlastní vakcínu
