Myšlenka dálnic není nic nového. Silnice vyhýbající se osadám a spojující co nejkratší možnou trasou významné metropole začaly vznikat na našem území už v 18. století za vlády císaře Karla VI. Tehdy se stavěly silnice podle jednotného předpisu a spojovaly hlavní říšská města.
V brněnské městské části Slatina byla odkryta jedna z těchto původních „dálnic“. Během záchranného výzkumu se zjistilo, jakým způsobem byly tehdejší cesty stavěny. Navzdory stáří se nejednalo o zrovna nejjednodušší stavbu. 9 metrů široká cesta v sobě ukrývala masivní kamennou a cihlovou klenbu mezi příčnými zdmi. Povrch komunikace byl pokryt velkými bloky vápence a zasypán vápencovým štěrkem.
Následně byly položeny žulové dlažební kostky se štěrkovým lůžkem, na které byly pokládány další živcové povrchy. Tuto barokní cestu lemovaly také vyhloubené příkopy po stranách cesty. Také se odkryly vykopané jámy určené na hašení vápna, které byly následně opět zasypány. Myslelo se přitom také na správný odtok vody z cesty.
Zdroj
Ústav Archeologické památkové péče Brno, v. v. i. – Archeologický výzkum barokní dálnice
