Generace Z má jako první v historii nižší IQ než generace předchozí

Úvodní fotografie vygenerována pomocí Nanobanana Pro

Po desetiletí jsme věřili, že lidstvo je čím dál chytřejší. Data z posledních let však potvrzují znepokojivou pravdu: vzestupný trend inteligence se zastavil a poprvé od počátku měření v 19. století čelíme generaci, která v kognitivních testech zaostává za svými předchůdci. Co stojí za tímto historickým zlomem v našem vývoji?

Zlom v trendu: Když se inteligence začne vytrácet

Celé 20. století vědci pozorovali takzvaný Flynnův efekt. Jev, kdy průměrné IQ lidstva s každou dekádou stoupalo přibližně o 3 body. Nejnovější výzkumy však ukazují, že tento motor pokroku se zadrhl. Rozsáhlá studie z Northwestern University (2023) potvrdila u vzorku téměř 400 000 osob výrazný propad kognitivních skórů mezi lety 2006 a 2018. Nejstrmější pád byl zaznamenán u věkové skupiny 18–22 let, tedy u samotného jádra generace Z.

Tento trend není omezen jen na USA. V Německu potvrdila studie University of Vienna pokles tzv. figurálního uvažování o zhruba 5 bodů IQ za desetiletí. Norská data zkoumající brance dokonce naznačují, že tento úpadek začal již u ročníků narozených po roce 1975, což naznačuje, že příčiny nejsou genetické, ale čistě environmentální. Tedy v tom, jak žijeme, jak se učíme a jak trávíme volný čas.

Oficiální varování: Generace na sestupné hraně

V lednu 2026 vystoupil před americkým Senátem neurovědec Dr. Jared Cooney Horvath s mrazivým svědectvím. Podle něj je generace Z první skupinou v historii měření, která skóruje níže než generace předchozí. Projevuje se to v horší čtenářské a numerické gramotnosti, ale i v neschopnosti hlubokého logického uvažování a udržení pozornosti.

Potvrzují to i globální data OECD z testování PISA 2022. Průměrný výkon v matematice klesl o 15 bodů, což v praxi znamená, že dnešní studenti jsou v učební látce pozadu o ekvivalent tří čtvrtin školního roku. Hlavním podezřelým je nekontrolovaná expanze technologií ve školství (EdTech) a fragmentace pozornosti způsobená digitálními médii.

Mozek na „autopilota“ a digitální protézy

Proč se to děje? Vědci poukazují na dva hlavní mechanismy. Prvním je kognitivní offloading. Jde o proces, kdy naše mentální úsilí delegujeme na technologie, dnes především na umělou inteligenci. Když za nás AI píše e-maily nebo řeší rovnice, náš mozek ztrácí trénink v náročných exekutivních funkcích.

Druhým faktorem je hypotéza neurální recyklace. Lidský mozek se začíná na AI adaptovat jako na jakousi „kognitivní protézu“, což vede k atrofii schopnosti samostatně řešit problémy. Studie z roku 2025 prokázala přímou korelaci: čím více mladí lidé používají nástroje AI, tím nižší mají skóre v testech kritického myšlení. Biologicky jsme nastaveni na hloubkové učení skrze interakci s lidmi, nikoliv skrze rychlé body na displeji.

Úpadek, nebo jen transformace?

Vědecká komunita se však snaží vyhnout přílišnému pesimismu. Elizabeth Dworak z Northwestern University upozorňuje, že výsledky nemusí nutně znamenat nižší „mentální kapacitu“. Je možné, že se naše populace pouze specializuje na jiné dovednosti. Zajímavým úkazem je totiž nárůst v oblasti prostorové představivosti (např. 3D rotace objektů), kde generace Z exceluje.

Zdá se tedy, že dochází spíše k velké „kognitivní rekonfiguraci“. Zatímco v navigaci digitálním prostorem jsou mladí lidé šampiony, v hloubkové analýze textu a samostatném řešení komplexních problémů ztrácejí půdu pod nohama. Otázkou zůstává, zda je tento výměnný obchod pro budoucnost lidstva výhodný.