Úvodní fotografie vygenerována pomocí Nano Banana Pro
Údolí smrti patří k nejsušším a nejnehostinnějším místům na Zemi. Přesto se zde po výjimečně vydatných deštích znovu objevilo jezero, které tu naposledy existovalo v době ledové. Návrat jezera Manly připomíná, jak proměnlivá je tvář naší planety a jak silně ji ovlivňují extrémní výkyvy počasí.
Údolí smrti a déšť, který se tu téměř nevyskytuje
Death Valley National Park leží na pomezí Kalifornie a Nevady a je známý především extrémním horkem a minimem srážek. Průměrně zde za celý rok spadne méně než pět centimetrů deště. O to překvapivější byly události posledních týdnů, kdy americká Správa národních parků zaznamenala rekordní množství srážek.
Podzimní období od září do listopadu bylo nejdeštivější v historii měření. Spadlo přibližně šest centimetrů vody, přičemž samotný listopad překonal dosavadní rekord. V jiných částech světa by šlo o zanedbatelné množství, ale pro jedno z nejsušších míst planety představuje takový příval zásadní změnu.
Jezero v údolí smrti. Autor: Matthew Lamar
Návrat jezera Manly po deseti tisících letech
Díky neobvykle vydatným dešťům se v oblasti Badwater Basin, která je nejnižším bodem Severní Ameriky, znovu objevilo jezero Manly. Toto jezero existovalo naposledy v trvalé podobě před více než deseti tisíci lety, kdy doznívaly účinky poslední doby ledové.
Ve své dávné minulosti bylo jezero Manly obrovské. V některých obdobích mohlo dosahovat hloubky až tři sta metrů a rozkládalo se na ploše dlouhé téměř sto šedesát kilometrů. Bylo napájeno vodou z ledovců a řek, které přitékaly ze Sierra Nevady. Dnes je jeho návrat spíše symbolický. Podle správy parku by současná hladina vody většinou sotva zakryla vršky bot.
Krátké návraty vody nejsou úplnou výjimkou
Ačkoliv současná situace vzbudila velkou pozornost, nejde o první krátkodobý návrat jezera. V minulosti se mělká vodní plocha v Badwater Basin objevila už několikrát po obdobích intenzivních dešťů. Podobně se jezero krátce ukázalo také po průchodu hurikánu Hilary v roce 2023.
Tyto epizody ale vždy rychle skončily. Vysoké teploty a silné odpařování způsobí, že voda během týdnů či měsíců zmizí. Trvalé jezero by zde mohlo existovat jen za zcela odlišných klimatických podmínek, jaké panovaly během doby ledové.
Co déšť znamená pro přírodu a návštěvníky
Vydatné srážky vyvolaly otázky, zda příští jaro přinese mimořádné kvetení pouštních rostlin. Déšť je sice klíčovým faktorem pro růst vegetace, ale není jediným. Záleží také na teplotách a načasování srážek. Správa parku proto zatím nedokáže říct, jaký vliv budou mít současné deště na budoucí podobu krajiny.
Pro turisty má situace spíše praktické dopady. Mnoho silnic, včetně asfaltových, je kvůli nánosům bahna a kamení neprůjezdných. Návštěvníkům se doporučuje sledovat aktuální informace na oficiálních stránkách parku.
Extrémy počasí jako připomínka proměnlivé planety
Správa národních parků zatím detailně nevysvětlila, proč se nad Údolím smrti vytvořil tak neobvyklý meteorologický vzorec. Je však zřejmé, že v době klimatické změny se rekordy lámou po celém světě. Extrémní projevy počasí mají být častější, delší a intenzivnější.
Návrat jezera Manly tak není jen kuriozitou. Připomíná, že i zdánlivě neměnná a vyprahlá krajina se v průběhu tisíců a milionů let dramaticky proměňovala. Údolí smrti bylo kdysi místem plným vody a života a krátký návrat jezera je malým oknem do této dávné minulosti.
