Pavel Daněk
Imunolog a fyziolog, který se rozhodl přiblížit vědu široké veřejnosti a založil tak projekt Science Reveal, který informuje o nejnovějších objevech ve světě vědy a o zajímavostech z přírody kolem nás. V současné době pracuje jako učitel v brněnské škole, která hledá nové metody a přístupy k výuce a vzdělávání. V roce 2025 se stal finalistou ocenění pro inspirativní učitele Global Teacher Prize a v současné době pracuje na rozvoje nového vzdělávacího projektu Naturalium.
Setkat se s ním můžete také na online streamech na Twitchi projektu Science Reveal nebo Vědátor, případně při moderování vědeckých událostí, jako je Noc vědců apod.
Články autora Pavel Daněk
-
Sladíte jogurt medem? Pokud ne, tak byste měli!
Středomořská dieta je spojována s řadou zdravotních výhod a je mnohdy brána jako vzor zdravého stravování. Pozitivní účinky středomořské stravy se připisují zejména vysokému podílu rybího tuku, olivového oleje a ořechů a naopak omezenému množství konzumace červeného masa. Nový výzkum však ukazuje, že i med by mohl hrát velmi výraznou roli.
Publikováno: 13. 8. 2024 -
Menší než Praha a těžká jako 2 Slunce - neutronová hvězda
Neutronové hvězdy jsou fascinující objekty, které vznikají jako pozůstatky po výbuchu supernovy. Přestože jejich průměr činí pouze 10 až 20 kilometrů, jejich hmotnost se pohybuje mezi 1,35 až 2,1 násobkem hmotnosti Slunce. Tato extrémní hustota znamená, že čajová lžička materiálu z neutronové hvězdy by na Zemi vážila miliardy tun.
Publikováno: 12. 3. 2025 -
Temná hmota může mít svou vlastní „neviditelnou“ periodickou soustavu prvků
Temná hmota možná neexistuje jen v jediné formě, ale může být tvořena různými částicemi s odlišnou hmotností. Podobně jako běžná hmota, která se skládá z prvků periodické tabulky. S touto odvážnou teorií přišel tým kosmologů, který v říjnu 2024 publikoval svou studii v předtiskové databázi arXiv. Podle jejich modelu mohla krátce po Velkém třesku vzniknout obří temná hmota, a klíčovou roli v tom hrály černé díry.
Publikováno: 29. 8. 2025 -
Evropané shodili do oceánu přes 200 000 barelů radioaktivního odpadu, brzy nejspíše pocítíme následky
Desítky let považovaly evropské státy oceán za bezpečné úložiště radioaktivního odpadu. Mezi lety 1946 a 1990 naházely do Atlantiku přes 200 000 sudů naplněných nebezpečnými látkami. Jejich životnost už dávno vypršela a nyní roste riziko, že radioaktivní materiál pronikne do potravního řetězce a ohrozí zdraví lidí i mořský ekosystém.
Publikováno: 3. 10. 2025 -
V Mekongu ulovili 300 kg sladkovodní "rybu". Jaký byl váš největší úlovek?
Největší zaznamenaný úlovek sladkovodního tvora se povedl letos na řece Mekong. Jednalo se o 300 kg těžkou trnuchu thajskou (nebo také trnuchu říční). Předem bych rád uvedl proč máme slovo "ryba" v uvozovkách. Trnucha totiž nepatří mezi ryby, jedná se o rejnoka a ti patří do třídy paryb. Jsou evolučně mnohem starší a především jejich kostra je tvořena pouze měkkými chrupavkami, nikoli klasickými kostrami.
Publikováno: 16. 7. 2022 -
Jak srdce ke kyslíku přišlo
V lidském těle existují dva krevní oběhy. Takzvaný malý krevní oběh je mezi srdcem a plícemi - zde se krev zbaví oxidu uhličitého a místo něj na sebe naváže kyslík, poté velký krevní oběh (mezi srdcem a zbytkem těla) zásobuje jednotlivé orgány kyslíkem a naopak odvádí oxid uhličitý od orgánů zpět do srdce.
Publikováno: 5. 12. 2019 -
Buď do záchrany klimatu investujeme nyní, nebo do 25 let zaplatíme mnohonásobek
I kdybychom dnes ze dne na den aplikovali potřebné kroky ke zpomalení růstu globálních teplot a zastavili se na nynějším cíli 2 °C od průmyslové revoluce, tak do roku 2050 zažije světová ekonomika ztrátu až 59 bilionů amerických dolarů (1 398 270 500 000 000 Kč), která bude způsobena pouze změnami klimatu. Tvrdí to vědci z Potsdam Institute for Climate Impact Research na základě 40 letého pozorování vývoje.
Publikováno: 23. 4. 2024 -
Hledáme mimozemské technologie!
Systém TRAPPIST-1 je známý mezi všemi nadšenci do objevování mimozemského života. Od svého objevení před osmi lety vzbuzuje velké vášně. Jedná se o systém červeného trpaslíka se sedmi terestrickými planetami. Některé z nich jsou v tzv. obyvatelné zóně - tedy místě, kde může voda existovat v kapalném skupenství a potenciálně by zde mohl být život. Není tak divu, že právě sem se soustředí pozornost řady astronomů.
Publikováno: 18. 10. 2024 -
Budou v Japonsku létající automobily už v roce 2023?
Létající automobily jsou předmětem mnoha sci-fi filmů a seriálů. Dožijeme se jejich komerčního nasazení do běžného života?
Publikováno: 25. 8. 2020 -
Objev mikroRNA přinesl Nobelovu cenu za medicínu 2024!
Tato malá molekula, podle které se staví proteiny našeho těla, skrývá více, než jsme si mysleli, a sklízí jednu Nobelovu cenu za druhou. MikroRNA jsou malé úseky RNA, u kterých se ještě do nedávna myslelo, že jsou poměrně zbytečné, protože nekódují žádné proteiny. Dnes však za jejich popis a význam byla udělena Nobelova cena za medicínu vědcům Victoru Ambrosovi a Garymu Ruvkunovi.
Publikováno: 7. 10. 2024
