Proč ženské tělo častěji napadá samo sebe?

Ženy trpí autoimunitními chorobami, jako je lupus nebo roztroušená skleróza, mnohem častěji než muži. Proč tomu tak je, bylo dlouho záhadou. Nyní ale vědci zanalyzovali přes milion imunitních buněk a objevili genetické spínače, které dělají ženskou imunitu dokonalým, ale velmi nebezpečným bojovníkem. Zjistěte, jaký biologický kompromis za to ženy platí!

Dvě různé armády: Muži vs. Ženy

Zkoumání krevních vzorků od téměř tisícovky lidí přineslo fascinující zjištění. Mužský a ženský imunitní systém se neskládá ze stejných jednotek. Zatímco muži mají v krvi více takzvaných "záchranářů" (monocytů), kteří se starají o základní údržbu, opravy a budování tkání, ženská krev je plná specializovaných elitních vojáků: B a T lymfocytů.

Tyto ženské imunitní buňky jsou podle vědců z australského Garvanova institutu geneticky naprogramovány k tomu, aby byly neustále ve stavu nejvyšší pohotovosti a připravené k okamžité akci.

Krutá daň za dokonalou obranu

Být neustále ve střehu přináší ženám obrovskou výhodu: jejich tělo se dokáže mnohem lépe a rychleji vypořádat s cizími vetřelci, jako jsou virové infekce. Má to ale jeden obrovský háček, takzvaný biologický kompromis. Tento vysoce reaktivní systém se mnohem snáze splete a začne útočit na zdravé tkáně vlastního těla. To je důvod, proč mají ženy mnohem větší sklony k zánětům a autoimunitním chorobám. Naopak muži, jejichž imunita je "klidnější" a méně náchylná k zánětům, jsou zase zranitelnější vůči infekcím a některým typům rakoviny.

Tisíce genetických spínačů mění pravidla hry

Vědci vůbec poprvé zkoumali imunitu do takových detailů. Místo běžného průměrování dat využili precizní metodu sekvenování RNA jednotlivých buněk. Díky tomu objevili více než 1000 genetických spínačů, které určují odlišné fungování buněk v závislosti na pohlaví. Překvapením bylo, že se tyto rozdíly nenacházejí jen na pohlavních chromozomech (X a Y), ale napříč celou lidskou DNA. Výzkumníci například našli specifické geny, které jsou u žen "vytočené na maximum" a přímo souvisejí se vznikem závažného onemocnění zvaného lupus.

Konec univerzálních léků?

Tento přelomový objev mění pohled na to, jak bychom měli nemoci do budoucna léčit. Až doteď se na potlačení zánětů u nemocí, jako je lupus, předepisovaly plošně fungující univerzální léky. Abychom ale naplno využili potenciál takzvané přesné medicíny, léčba bude muset být ušitá na míru. A to nejen pro konkrétní nemoc, ale hlavně s ohledem na to, jak přesně funguje imunitní systém daného pacienta na jeho základní genetické úrovni.