Není rozdíl mezí „přírodou“ a „chemií“

VŠECHNO JE TOTIŽ CHEMIE

Často se můžeme setkat s lidmi, kteří odmítají „chemii“, chtějí všechno z přírody a přirozené, protože jedině tak je to přece zdravé a správné, že? Že? Jenže všechno je chemie. Veškerá hmota je složená z chemických látek a právě tyto látky mají vliv na naše zdraví. Syntetický vitamín D bude naprosto stejný, s naprosto stejnými vlastnostmi jako ten, který si naše tělo vyrobí ze slunce. Cinnamaldehyd vám bude vonět naprosto stejně, ať už bude ze skořice nebo z ropy. Samozřejmě, bylinky mohou obsahovat nějaké další doprovodné látky, které třeba pomáhají vstřebávání, ale také naopak látky, které nám mohou škodit. Přírodní původ neznamená absenci vedlejších účinků. Například kůra z vrby bílé tlumí bolesti a horečku. Takto byla po staletí využívána. Účinnou látkou je zde kyselina salicylová, která však může způsobit vážné zažívací problémy. Teprve až její úprava na kyselinu acetylsalicylovou, a následná syntetická výroba, omezila nežádoucí účinky natolik, že je z ní prakticky použitelné léčivo. Známe ho jako aspirin nebo acylpyrin. Zkrátka nějaké látky je praktičtější brát jako extrakty z přírody, jiné je mnohem lepší vyrobit. Každopádně vše je jen o interakci chemikálií a neexistuje žádný rozdíl mezi tou přírodní a tou syntetickou. A pokud by nám skutečně něco unikalo, nějaký duch přírody, aura divočiny, kterou neumíme detekovat, stále bychom museli být schopní pozorovat její účinky. Nic takového nevidíme. Vlastnosti chemických sloučenin jsou dané jejich složením a tvarem, ne původem.

NEBOJME SE CIZÍCH SLOV

Dihydrogen monoxide je hlavní složkou při aplikaci pesticidů, slouží jako rozpouštědlo barev a lepidel, rozežírá některé kovy, používá se při výměně palivových tyčí v jaderných elektrárnách a jeho vdechování může být smrtelné. Jen ve Spojených státech takto zemře více než deset lidí denně. Přesto se farmaceutické a potravinářské společnosti neštítí jej používat třeba jako součást léčiv a nápojů. Proč? Protože je to voda. Dali byste si raději „L-threo-hex-2-enono-1,4-lakton; (5R)-5–3,4-dihydroxyfuran-2(5H)-on“ nebo vitamín C? Kyanokobalamin nebo vitamín B12? Ano je to totéž. Zkrátka, že má něco průmyslové využití nebo děsný název ještě neznamená, že to nemůže být zdraví prospěšné. Mimochodem všimli jste si té přípony „kyano-“ u vitamínu B12? Ale kyanid je přece jedovatý, že? Ano a ne. Ze dvou důvodů.

PEVNÁ CHEMICKÁ VAZBA

Sloučeniny nemají stejné vlastnosti, jako jejich části a ty je mnohdy velice obtížné oddělit od sebe. Sodík je látka, která vybuchuje při styku s vodou, chlor se v první světové válce používal jako bojový plyn. Chlorid sodný, kuchyňská sůl už tyto vlastnosti nemá. Při dochucování polévky se ani neudusíte, ani nevybouchnete. Tedy alespoň ne kvůli soli.

Vodík je hořlavý plyn, kyslík hoření podporuje. Přesto požáry hasíme vodou, tedy sloučeninou těchto dvou prvků. Totéž platí o známých strašácích, jako je hliník v deodorantech nebo rtuť ve vakcínách. I ty jsou zde součástí sloučenin se zcela jinými vlastnostmi. Navíc v naprosto mizivém množství, pokud vůbec.

DÁVKA DĚLÁ JED

Tím se dostáváme k dalšímu důležitému tématu. Všeho moc škodí. Pokud vypijete nějakých šest litrů vody najednou, zemřete. Dojde k poklesu hladiny soli v buňkách (opět ta sůl, která se ani ve vás nerozštěpila na jed a výbušninu), porušení osmotické rovnováhy a zvětšení objevu vody v buňkách. Otravy vodou nejsou zase až tak neobvyklé.

Že dávka dělá jed zná téměř každý v souvislosti s alkoholem, je to důvod, proč jsou některé léky na předpis a proč to nemáte přehánět s mandlemi nebo špenátem. Přítomnost nějaké látky známé pro svou zdravotní závadnost ještě neznamená, že skutečně závadná bude. Formaldehyd je karcinogen a přesto si ho tělo samo vyrábí a potřebuje pro své životní funkce. Přirozeně ho obsahují například jablka nebo banány. Ty jsou dokonce také radioaktivní, ale bát se jich proto nemusíme.

Mimochodem také jste slyšeli o tom, že umělé sladidlo aspartam způsobuje rakovinu? To je pravda. Studie provedená v roce 2005 našla spojitost mezi užíváním aspartamu a rakovinou. U potkanů. V absurdních dávkách. Pokud by lidské tělo fungovalo stejně jako potkaní, potřebovali bychom vypít 2000 plechovek dietní coly denně, abychom dosáhli stejného účinku.

Neexistuje nic zdravého a nezdravého. Vždy rozhoduje množství a klady mohou dalece převýšit zápory.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *