Pokud chodíte zamyšleně po ulici jako já, už jste možná někdy měli blízké setkání se sloupem dopravní značky nebo veřejného osvětlení. Nejspíše jste v tu chvíli měli jiné starosti, než zkoumat jeho povrch – není však od věci se na něj někdy podívat zblízka. Uvidíte na něm nejspíše mozaiku kovově šedých fleků, některých tmavších a jiných světlejších. Abychom zjistili, co to je, musíme si nejprve říct, z čeho jsou sloupy vyrobeny a co se při té výrobě děje.
Samotné sloupy se vyrábějí z docela obyčejné oceli, protože na ně nemáme žádné velké požadavky. Nemůžeme však takový ocelový sloup nechat stát venku na dešti, protože by rychle zkorodoval a neměl by dlouhou životnost. Proto se pokrývá bariérou, která zabrání tomu, aby ocel přišla do styku se vzdušnou vlhkostí a korodovala. V Česku se nejčastěji setkáte s pozinkovanými sloupy – to znamená, že na ocelový sloup se jako ochrana nanese tenoučká vrstva zinku. Celý povrch sloupu se ale nepokryje atomy zinku naráz. Nejprve se na několika náhodných místech usadí první atomy, kolem kterých se pak usazují další atomy a tvoří krystaly. Výsledkem toho, je že zinkový povrch není jednolitý, ale složený z mnoha a mnoha krystalických zrn. A právě tato zrna tvoří onu mozaiku na povrchu sloupů. Každé zrno má také trochu jinou orientaci krystalů, což způsobuje, že se od něj trochu jinak odráží světlo a my ho vidíme v jiném odstínu šedé.
Zajímavá je i velikost zrn. Na sloupu dopravní značky vidíme velká zrna, samotná ocel pod sloupem značky má však zrna mnohem menší. Kdyby je měla podobně velká jako zinek, moc by nevydržela, protože čím vetší zrna materiál má, tím menší je jeho pevnost.
