V současné době čelíme masivní změně klimatu v jejímž důsledku nyní prožíváme nejteplejší dny v historii měření. Je tak možná náročné si představit, že existovala doba, kdy byla celá planeta pokryta ledem. V historii se to stalo dokonce dvakrát – před 720 miliony a podruhé před 635 miliony let .Jak k tomu došlo?
Hypotézy
Hypotéz je hned několik. Dnes se detailněji podíváme na tu, které se věnovali vědci ve své studii publikované nedávno v časopise Science. Podle nich mohlo být ochlazení způsobeno dopadem asteroidu. Ten totiž po nárazu vyvrhne obrovské množství materiálu do vrchních vrstev atmosféry.
Zde materiál vytvořil tzv. aerosol (směs vzduchu a pevných nebo kapalných částeček). Vědci pravděpodobné složení aerosolu testovali v laboratorních podmínkách a povedlo se jim naměřit, že takováto vrstva kolem naší planety by skutečně odrazila dostatek světla, aby se Země začala ochlazovat.
S ochlazením planety dochází ke vzniku a rozšiřování zaledněné části – tím se dále zvyšuje množství odrazové plochy pro paprsky, které i přes aerosolovou bariéru prošly až k povrchu Země. Možná se tedy děl přesně opačný jev, než který zažíváme dnes, kdy nám ledové plochy rapidně mizí. Zda bylo zalednění způsobeno právě asteroidem však zatím není zcela potvrzeno.
Jak víme, že byla Země pokrytá ledem?
Na celé planetě geologové pozorovali důkazy: rozdrcené vrstvy sedimentů a skalnatých úlomky, které jsou typicky vytvořené a transportované ledovci. Takové to důkazy byly pozorovány i v oblasti rovníku, kde je klima zpravidla nejteplejší. Dá se tak předpokládat, že zbytek planety vypadal stejně.
Máme vyhráno, asteroid vyřeší globální oteplování
No, ne tak zcela. Ono totiž žádný z extrémů není pro život zrovna vhodný. Svědčí o tom i boom, který pro život nastal po roztátí druhého zamrznutí planety – život rychle expandovat na povrch a vytvořil velmi složité a komplexní struktury a dinošům bylo umožněno na miliony let ovládnout svět.
Život totiž nemá rád vysoké mrazy, ale ani obrovská vedra – přeci jen hluboké zamrazení vydrží leda tak bakterie a želvušky a horko naopak využíváme ke sterilizaci potravin a likvidaci všeho živého, opět snad pouze kromě želvušek..
Život se však neskládá pouze ze želvušek, ale tak jak ho známe a zejména pro člověka je nezbytné udržení optimálních limitů, které se nyní bohužel vymykají opačným směrem. Což ale může paradoxně vést i k zalednění například našeho území. Ale o tom zase příště.
