Mechy na zemi žijí v často velmi nehostinných podmínkách a hrály dost významnou roli také v původním osídlování nehostinných míst na souši naší planety. Tuto skutečnost by dle vědců z Čínské akademie věd mohli lidé replikovat na sousední rudé planetě Marsu.

Život mimo Zemi

Udržet rozmanitý život na Zemi se nám v posledních letech příliš nedaří, přesto lidé stále směřují k osídlení další planety. S tímto osídlením souvisí také zavlečení některých druhů ať už živočichů nebo mikrobů, tak především rostlin na aktuálně nehostinný Mars.

Z šutru na úrodnou půdu

I Země byla v minulosti nehostinným kusem šutru, kde život kypěl pouze v hlubinách oceánů. Dokud nepřišly odolné organismy, které postupně začaly osidlovat tuto suchozemskou pustinu a nepřipravily tak půdu pro budoucí rozmanitý život.

S přeměnou Marsovské pouště v úrodnou půdu by mohli pomoct právě mechy. Nepředstavujte si mech z lesa za vaší obcí. Řeč je o Syntrichia caninervis, mechu, který obývá pouště Číny a USA, ale daří se mu současně v ledových oblastech Pamíru, Himálají nebo na Antarktidě. Například na poušti Gurbantünggüt se vyskytují teploty od – 45°C do 65 °C a mechu se zde i tak daří a roste zde hustěji než kdekoli jinde.

Mech Syntrichia caninervis roste i na těch nejnehostinnějších oblastech. Autor: Sheri Hagwood

Organismus si dokáže vystačit s minimem živin, které si vytáhne z hornin a postupně ze svého těla vytváří půdu, která může sloužit jako základ pro růst náročnějších rostlin. Ostatně tak to funguje naprosto všude kolem nás. Hlína jsou pouze odumřelá a rozložená těla jiných organismů a z těchto rozložených zbytků zase skládají svá těla živé organismy.

Extrémní zátěž

Vědci se rozhodli nechat S. caninervis vystavit opravdu extrémním podmínkám, které panují na Marsu (pravidelné vysoké kolísání teplot, odpovídající výkyvům na Marsu, zvýšenému radiačnímu záření, sníženému tlaku). Současně také hledali limity přežití organismu a ty opravdu nebylo jednoduché najít.

Z naprosté dehydratace si rostlina prakticky nic nedělala, zmražení na téměř – 200 °C (do dobu až 60 dnů) a na – 80 °C (po dobu až 5 let) přečkala a všechny poškozené struktury okamžitě po rozmrazení zregenerovala. V tváří tvář radiaci o hodnotě 50 Gy, která by okamžitě zabila člověka se rostlině nic nestalo, naopak při radiaci 500 Gy se její růst dokonce zrychlil.

Výzkum může mít vliv i na Život na Zemi

Mech by tak mohl být jedním z pionýrských organismů nejen na Marsu, ale také na Měsíci. Nicméně stále probíhá další intenzivní výzkum a lidé pravděpodobně nebudou sázet pouze na jednu kartu. Nicméně, i kdyby se ukázal tento mech jako zbytečný pro cesty do vesmíru, mohl by stále posloužit jako zbraň proti desertifikaci a pro osidlování velmi nehostinných míst i na naši matičce Zemi.

Zdroje k hlubšímu bádání:

The extremotolerant desert moss Syntrichia caninervis is a promising pioneer plant for colonizing extraterrestrial environments

Autor náhledové fotografie: John Game

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *