Už dnes si můžeme na noční obloze vychutnávat oblouk Mléčné dráhy a pokud se soustředíme, můžeme spatřit i nespočet vzdálených galaxií. Nicméně budoucímu životu v Mléčné dráze se jednou naskytne opravdu fascinující pohled na galaxii Andromeda, která se řítí kosmem přímo na nás. Podívejte se na celou galerii s námi.
Galerie
Katastrofa nebo přátelské splynutí?
Mléčnou dráhu v budoucnu čeká srážka s galaxií Andromeda, ale není důvod obávat se katastrofy. Vzhledem k obrovským vzdálenostem mezi hvězdami dojde spíše ke splynutí obou galaxií v jednu novou.
Průběh srážky
Ke splynutí dojde až za několik miliard let, kdy bude Slunce již na konci svého života. Za přibližně pět miliard let se Slunce promění v bílého trpaslíka, který bude postupně chladnout. V té době už Sluneční soustava nebude hostit žádný život. Pokud však život přežije nebo se vyvine v jiných částech galaxie, bude svědkem velkolepé podívané. Andromeda se na noční obloze stane viditelnou jako naše vlastní Mléčná dráha – a dokonce ji uvidíme celou.
Za zhruba 3,75 miliard let bude Andromeda již tak blízko, že zaplní celé zorné pole. Gravitace začne měnit tvar Mléčné dráhy a způsobí, že se galaxie začnou navzájem deformovat. Přibližně o 4 miliardy let později proběhne první průchod galaxií skrz sebe, což bude patrné i na obloze. Při druhém průchodu, za 5,1 miliardy let, vznikne mnoho nových hvězd, když se hmoty mlhovin sloučí pod vlivem slapových jevů.
Budoucí osud
Po uplynutí 7 miliard let od prvního kontaktu Mléčné dráhy a Andromedy splynou obě galaxie v jednu masivní eliptickou galaxii. Její jádro bude dominovat noční obloze, avšak nové hvězdy už v té době nebudou vznikat. Tato nová galaxie bude postupně stárnout, protože vyčerpá svůj materiál pro tvorbu nových hvězd.
Na fotografiích, které simulují tuto událost, je znázorněn pohled na srážku z místa vzdáleného 25 000 světelných let od středu Mléčné dráhy, což je přibližná poloha Sluneční soustavy dnes. Vypočítat přesné místo, kde se Sluneční soustava nebo její zbytky nacházejí v tak vzdálené budoucnosti, je velmi náročné. Pohyby hvězd a gravitační vlivy v průběhu miliard let by způsobily značné změny v pozici zbytků naší soustavy, což by vedlo k neustálé změně výhledu na tuto kolosální událost.
