Málo a ostatně všechny mléčné výrobky za sebou zanechávají obrovskou uhlíkovou stopu. Společnost Savor přišla s řešením, jak lze syntetizovat máslo jen za pomocí oxidu uhličitého a vodíku. Přitom je celý proces energeticky nenáročný. Projekt na sebe přilákal pozornost také jednoho z nejbohatších lidí světa, který se dlouhodobě zasazuje o zlepšení životních podmínek na zemi, Billa Gatese, který se rozhodl finančně celý projekt podpořit.
Tvorba tuků v přírodě
Ono i v přírodě dochází k tomu, že se z oxidu uhličitého a vody tvoří postupně cukry a tuky, které dávají vzniknout živočišným produktům jako je máslo, mléko nebo jogurty. Tento proces je však velmi dlouhý a komplikovaný. Na pořádku si rostliny berou ze vzduchu oxid uhličitý, z půdy vodu a postupně procesem fotosyntéza skládají jednotlivé uhlíky a vodíky za sebe a tvoří tak složitější cukry.
Tyto složité cukry v rostlinách následně spase kráva, ovce, koza či jiný savec, který je ve svém metabolismu postupně přemění do tuků. Právě tuky jsou obsaženy v mléku a koncentrováním těchto tuků získáváme máslo nebo sýr (samozřejmě velmi zjednodušeně). Tento proces však vyžaduje obrovské zemědělské plochy a produkuje mnohem více oxidu uhličitého a methanu než se spotřebuje pro růst samotných rostlin.
Jak vytvořit tuky synteticky?
Řešení, jak se s náročným procesem poprat je vlastně naprosto jednoduché. Avšak teprve moderní technologie nám tento proces umožňují. Obdobně jako příroda skládá pomocí složitých chemických reakcí jeden uhlík za druhý a tvoří tak komplexnější látky z oxidu uhličitého (který obsahuje pouze 1 uhlík), tak i v laboratořích firmy Savor začali pomocí vyšších teplot slučovat uhlíky z oxidu uhličitého ve vzduchu a vodíky z vody a postupně tak tvořili přímo molekuly, které se běžně tvoří v živých organismech, ale bez nutnosti jejich chovu.
Je třeba se obávat?
Hospodářská zvířata jsou odpovědna za 14,5 % všech globálních emisí skleníkových plynů (zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství, FAO). Chov hospodářských zvířat tak není dlouhodobě udržitelný, zvláště vzhledem k velikosti lidské populace. Rostlinné alternativy tuků zase mnohdy vedou k vytváření obřích monokultur a kácení lesů a pralesů. To vede k vyhubení tisíců druhů zvířat a rostlin. Ztráta biodiverzity pak může narušit veškeré fungující ekosystémy a vést ještě k horším důsledkům.
Přechod na laboratorní výrobu je tak nejlepší variantou, pro kterou nyní máme technologie. Bohužel ve společnosti je zakořeněná představa, že vše syntetické je špatné. Bohužel tohle jen poukazuje na naprostou neznalost chemie. Pokud stejnou molekulu vezmeme z přírody nebo ji vyrobíme synteticky v laboratoři, pak daná molekula nemůže mít na naše tělo jiný vliv. Cukr bude vždy cukrem ať už jej syntetizujeme uměle nebo sníme v ovoci. Naše tělo nepozná rozdíl, protože je molekula složena ze identických atomů, které jsou spojeny naprosto stejně.
Další problémy
Největší nevýhodou je aktuální vysoká cena. Ta však bývá na začátku výrobního procesu vždy vysoká. Obdobně to bylo u všech veganských výrobků. Dnes jsou ceny stále mírně vyšší ale nejsou nedosažitelné pro širokou veřejnost. Nicméně aktuálně má lidstvo vybudovanou infrastrukturu (kravíny, pole, zpracovatelské závody) pro živočišnou výrobu a vybudovat nové výrobní haly pro syntetické potraviny nebude levné.
Nicméně právě jednoduchostí výrobního procesu syntetického másla, a posléze dalších mléčných výrobků, cena časem klesne nejspíše i pod úroveň živočišné produkce. Navíc se spotřebitelé nebudou muset rozčilovat, že náhražka chutná jinak než od krávy (jako se tomu děje například u margarínu), protože půjde o chemicky identický produkt a tedy i chuťově identický.
Budoucnost
Laboratorně připravovaným potravinám se v budoucnu nevyhneme. Už nyní se pracuje na výrobě syntetického masa, masové rýže a nyní i mléčných výrobků. S rostoucí populací a rychleji se projevující globální změnou klimatu bude třeba přizpůsobit své zvyky a více využívat technologie a znalosti, které jsme si jako lidé osvojili.
