V září roku 1859 vědci vůbec poprvé zaznamenali sluneční erupci. V tu chvíli však netušili, co nastane už za pár hodin. Telegrafní systémy, takový internet tehdejší doby, napříč Severní Amerikou a Evropou kompletně zkolabovaly. Telegrafní sloupy začaly jiskřit a způsobily nejeden požár. Může se podobná situace zopakovat? Jaké by mohla mít důsledky v moderním světě?
Nedávná minulost
Carringtonská událost byla jednou z nejsilnějších slunečních bouří, kterou lidé zaznamenali. Nicméně existují důkazy, že v minulosti se naše planeta setkala s mnohem extrémnějšími bouřemi. Ukazují to analýzy množství radioaktivního uhlíku C-14 v letokruzích stromů.
Sluneční bouře totiž zvyšuje množství tohoto radioaktivního uhlíku v atmosféře a ten se ukládá do dřeva dlouho žijících stromů. Navíc z letokruhů stromů lze také lépe určit, v jakém roce došlo k oné bouři. Kombinace těchto dvou způsobu měření stáří může pomoci také k lepší kalibraci obecného radiouhlíkového datování, které bývá právě bouřemi zkreslené.
Extrémní historie
Podrobné analýzy ukázaly, že v letech 993, 660, 5 259 a 7 176 před naším letopočtem došlo k silným slunečním bouřím. Ta nejextrémnější přišla před cca 14 370 lety, tedy ke konci poslední doby ledové. Všechny tyto bouře byly mnohem silnější než ta před 200 lety a vzhledem k historii Země se odehrály v poměrně nedávné minulosti. Je možné, že přijdou znovu?
Co se stane nám?
V historii si naši předci těchto bouří všimli maximálně díky zvýšenému množství polární záře na obloze a pravděpodobně se celou událostí kochali, nebo se jí děsili. V moderní technologické společnosti by byla situace podstatně děsivější. Na oběžné dráze by došlo k vyřazení většiny satelitů až na ty na nízké orbitě Země, kterou chrání dostatečně magnetické pole Země.
Současně by došlo k poškození energetické sítě, obdobně jako to dříve schytala ta telegrafní. Obnova by rozhodně nebyla jednoduchá. Dokážete si představit společnost, ve které přestanou z hodiny na hodinu fungovat veškeré elektrické spotřebiče a zařízení? Tento moment může nastat takřka kdykoliv.
I proto je pro lidstvo nesmírně důležité zkoumat historii výskytu těchto událostí a pečlivě monitorovat chování Slunce, aby bylo možné případnou bouři včas předpovědět, a upozornit tak provozovatele elektrických sítí na blížící se black-out. Jen tak budeme schopni dostatečně celou infrastrukturu ochránit a předejít řadě tragických nehod a možná i kolapsu civilizace.
Otázkou nyní není, jestli taková bouře přijde, ale kdy k ní dojde. A až k ní dojde, tak doufejme, že budeme připraveni a užijeme si nádhernou polární záři na většině území Země a že nedojde k zániku civilizace.
Zdroje k hlubšímu bádání
Duration and extent of the great auroral storm of 1859
Extreme solar storms and the quest for exact dating with radiocarbon
