V našich podmínkách jsme zvyklí na jedno Slunce a pak dlouho nic. K nejbližší další hvězdě to máme více než 4 světelné roky (což je přibližně 400 000 000 000 000 km). Představte si ale, že by v kruhu, který tvoří oběžná dráha Merkuru (nejbližší planeta ke Slunci), byly celkem tři hvězdy.

Velkolepý zánik

Právě takto vypadá stav nově objeveného hvězdného systému vzdáleného přibližně 5 000 světelných let od Země. Takto blízké setkání však může vést pouze k jedinému konci – postupné srážce a spojení hmoty všech tří hvězd do jedné. To povede ke vzniku supernovy a následně tato trojice skončí jako jedna neutronová hvězda. Na velkolepou podívanou však můžeme rovnou zapomenout. Ke vzniku neutronové hvězdy dojde až zhruba za 20 milionů let, a to nám už bude asi všem jedno.

Tanec tří hvězd

Celý objev byl učiněn díky teleskopu TESS, který má za úkol hledat exoplanety. Funguje tak, že pozoruje jednotlivé hvězdy a sleduje změny jejich jasu. Pokud totiž planeta proletí okolo hvězdy, ubere jí lehce na intenzitě jasu tak, že tyto citlivé senzory změnu zaznamenají.

Všechny tři hvězdy jsou dokonce mnohem větší než Slunce samotné. Dvě centrální hvězdy tvoří objekty o velikosti 6,85 a 6,11 hmotnosti Slunce. Oběžná doba dvojhvězdy je pouhých 1,8 našeho dne. Kolem binárního centrálního systému pak obíhá třetí hvězda o velikost 7,9 hmotnosti Slunce, které trvá oběh pouhých 24,5 dne. Jen pro srovnání, Merkuru trvá oběhnout Slunce 88 dní.

Srovnání velikosti Slunce a oběžné dráhy Merkuru ve srovnání s nově objeveným trinárním systémem hvězd. (kredit: Goddard Space Flight Center NASA)

Systémy trojhvězd jsou však detekovány velmi zřídka, i když se předpokládá, že jejich četnost bude ve vesmíru vyšší, než nyní pozorujeme. Při vzdálenosti, na kterou hvězdy pozorujeme, nám totiž tyto blízké systémy splývají do jednoho pozorovatelného bodu a je třeba opravdu citlivých detektorů, abychom rozeznali, na kolik hvězd se to vlastně díváme.

Čtvrtý gigant na obzoru

To ale není vše. Celý tento systém tří hvězd pravděpodobně obíhá ještě čtvrtý obr o velikost 6,01 hmotností Slunce. Ten je nicméně mnohem vzdálenější a doba jeho oběhu je kolem 3200 dní. Což je ale stále lepší než v případě Neptunu, kterému to trvá skoro 60 000 dní (165 let).

Bohatý vesmír

Když pohlédneme za temné letní noci k obloze, všimneme si miliard světelných bodů. Je však více než pravděpodobné, že u mnoha z nich se jedná o splynutí obrazu více hvězd. Binární či vícečetné systémy hvězd, které obíhají ve vzájemné blízkosti, jsou ve vesmíru naprosto běžné. Jen naším okem jsou tyto zdroje prakticky nerozpoznatelné. Vesmír je tak mnohem bohatší, než si umíme vůbec představit.

Zdroje k hlubšímu bádání

TIC 290061484: A Triply Eclipsing Triple System with the Shortest Known Outer Period of 24.5 Days

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *