Život bez plastu si dnes jen stěží představíme. Vždyť i klávesnice, na které píšu tento článek, je z plastu. Plasty nás obklopují na každém kroku – pijeme z nich, jezdíme v nich, nosíme je na sobě, používáme je ke každodenní práci, ať už jsme v jakémkoli oboru. Doslova se v nich koupeme. Není tak divu, že se dostaly do každého kouta naší planety a dle nové studie i do dechu delfínů.
Co jsou mikroplasty?
Mikroplasty jsou drobné částečky (většinou vlákna) plastu o velikosti v řádech mikrometrů, které se uvolňují při používání prakticky jakéhokoli druhu plastu. Dnes je nacházíme ve vzduchu, v půdě, ve vodě, a to i na místech jako je Grónsko, Antarktida nebo Himálaje. Jen v samotných oceánech se odhaduje, že se nachází 170 bilionů kousků mikroplastů. Mikroplasty všechny živé organismy konzumují, dýchají i pijí.
Proč je to problém?
U lidí bylo prokázáno, že mikroplastové částice mohou při vdechování způsobit zánět plic. To může vést k nadměrné produkci hlenu, poškození plicní tkáně a tím i usnadnit vstup patogenů. Mikroplasty tak mohou přispět k rozvoji nemocí, jako jsou zápal plic, bronchitida, a zjevně mohou vést i ke vzniku nádorů. Delfíni jsou také savci a mají plíce jako my, takže se dá očekávat, že mohou čelit stejným komplikacím.
Další studie ukazují, že plasty obsahují také ftaláty, chemikálie, které u lidí mohou ovlivnit reprodukci, kardiovaskulární zdraví nebo neurologické funkce. Těmto nebezpečím čelí i delfíni. Navíc zkoumat právě delfíny žijící u pobřeží je důležité z hlediska vlivu na člověka. 41 % světové populace totiž žije do 100 km od pobřeží a čelí tak tunám mikroplastů nahromaděných v oceánech, stejně jako delfíni.
Jak se mikroplasty dostanou do plic delfínů?
Mikroplasty se do oceánu dostávají nejen ze vzduchu, ale zejména z odpadních vod. Oceány jsou však divoké a velmi dynamické prostředí plné vlnobití a bublin. Právě praskání bublin v oceánech uvolňuje ročně do atmosféry 100 000 tun plastů. To představuje největší riziko zejména pro vodní savce, kteří se musí pravidelně nadechovat nad hladinou (delfíni, kosatky, vorvani, plejtváci apod.).
Neplatí však, že by problém mikroplastů byl omezen pouze na hustě obydlené nebo vyspělé oblasti. Mikroplasty byly nalezeny v dechu delfínů napříč různými prostředími – od ústí městských řek až po venkovské oblasti.
Jak se získávaly vzorky dechu delfínů?
Možná vás napadlo, jak lze získat vzorek dechu delfína. Delfíni mají dýchací otvor na vrchní straně těla. Vědci k odběru vzorku použili buď přizpůsobený přístroj na měření funkce plic, nebo jednoduše přidrželi Petriho misku nad tímto otvorem. Následně odebraný vzorek stačilo dát pod mikroskop a vědci tak získali pohled, jako je na první fotografii.
Vliv na zdraví
Přesný vliv mikroplastů na zdraví delfínů zatím není dostatečně prozkoumaný. Nicméně rizika, která představují pro člověka, mohou být obdobně nebezpečná i pro ostatní savce. Na lidech nyní spočívá otázka, jak zabránit tomu, aby se do přírody dostávaly další mikroplasty, a jak zajistit, aby oceány nakonec neobsahovaly více plastu než samotné mořské vody.
Zdroje k hlubšímu bádání
First evidence of microplastic inhalation among free-ranging small cetaceans
Effects of microplastics on the terrestrial environment: A critical review
Characterization of Microplastics in Clouds over Eastern China
Human Consumption of Microplastics
Airborne microplastics: Consequences to human health?
Occupational Respiratory Diseases
Exposure to phthalates and female reproductive health: A literature review
Phthalates’ exposure leads to an increasing concern on cardiovascular health
The coasts of our world: Ecological, economic and social importance
