Aktuality:
12.12. 2024 04:50
Reklamní blok 700x70px

Hubbleův teleskop dnes slaví 30 let! (GALERIE)

Dnes je to přesně 30 let od spuštění jedné z nejvýznamnějších družic sloužících k výzkumu vesmíru - Hubbleova teleskopu.

Na oslavu této události vám přinášíme několik snímků pořízených právě tímto dalekohledem. Hubbleův teleskop má oproti těm zemským výhodu v tom, že mu obraz neruší naše hustá atmosféra a dokáže tak pořizovat mnohem kvalitnější a ostřejší snímky než i vyspělejší pozemské dalekohledy. Posuďte sami.

Za svá léta provozu nám teleskop ukázat nevídané záběry. Mohli jsme pozorovat vzdálené galaxie, mlhoviny, ve kterých se rodí nové hvězdy, srážky komet s planetami. Pomohl nám také zkoumat vzdálené planetky Sluneční soustavy Pluto a Eris. Pomohl nám pochopit dynamické změny v atmosféře Neptunu. A mnoho dalšího.

Hubbleův teleskop je přístupný všem vědeckým organizacím na světě. Zájem o pozorování skrze teleskop i dnes po třiceti letech několikanásobně převyšuje časové možnosti teleskopu samotného. Žádosti o provozní čas se tak dávají rok dopředu. Část provozního času je vyhrazena také pro pozorování nečekaných a náhlých událostí.

Zajímavostí je také to, že mezi lety 1990 a 1997 bylo umožněno teleskop využívat také amatérskými astronomy. Ti však museli podat žádost s návrhem projektu, který bude mít opravdu vědecký přínos a nekryje se s již probíhajícími výzkumy.

Možná vás překvapí, že historie Hubbleova teleskopu sahá až do roku 1946, kdy astronom a teoretický fyzik Lyman Spitzer publikoval článek, ve kterém popisoval výhody observatoře mimo Zemi. Od té doby se pracovalo na několika přístrojích, které snímaly okolní vesmír z trupu rakety apod. Nicméně v 80. letech 20. století byl dokončen právě Hubbleův teleskop. Jeho spuštění bylo několikrát odloženo, naposledy v roce 1986, kdy byl kompletně pozastaven celý americký vesmírný program z důvodu havárie raketoplánu Challenger. Program byl obnoven až o dva roky později a konečně dne 24. 4. 1990 byl vynesen a spuštěn také dlouho připravovaný Hubbleův teleskop.

Vybudováno tohoto díla nakonec přišlo na 2,5 miliardy amerických dolarů (původní rozpočet byl 400 milionů USD). Následný provoz stál další miliardy jak Ameriku, tak Evropu.

Celkem bylo k teleskopu vysláno 5 servisních misí, které musely opravit porouchané součástky. Poslední mise proběhla v roce 2009 a pravděpodobně šlo o poslední misi k Hubbleově teleskopu vůbec. Předpokládá se tak, že mezi lety 2028 až 2040 postupně odejdou důležité součástky a celý teleskop nadobro shoří v zemské atmosféře.

Užijme si tedy tyto snímky a těšme se na spoustu dalších, které nám ještě stihne přinést.

Líbí se vám naše články? Pokud ano, budeme rádi, když naši tvorbu podpoříte příspěvkem na Patreonu. My vám i nadále budeme přinášet spoust zajímavostí a informací nejen z vesmíru.

Galerie fotografií Hubbleova vesmírného teleskopu

Planetární mlhovina IC 418 obsahuje hvězdy na konci jejich života. Název planetární pouze poukazuje na podobnosti s obřími plynnými planetami. Nicméně ani ty by na tomto snímku pro svou malou velikost nebyly vidět.
NGC 2174 známá také jako Mlhovina opičí hlavy! Mlhovina je vzdálená přibližně 6 400 světelných let od Země. 
Právě se díváte na největší a nejdetailnější fotografii spirálovité galaxie, kterou kdy Hubbleův teleskop pořídil! 
Vřetenová galaxie NGC 5866 je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka. Od Země je vzdálená 48 milionů světelných let. 
NGC 1672 je takzvaná spirální galaxie s příčkou. To znamená, že jejich spirální ramena se nenapojují přímo na jádro galaxie, jako u klasické spirální galaxie, ale na jejich tzv. příčku.

Mezi tento typ galaxií patří také Mléčná dráha, jejíž součástí je i Sluneční soustava a tedy i naše Země. 
Na této fotografii pozorujeme zrození hvězdy v mlhovině Carina. Celý děj se odehrává "pouhých" 7 500 světelných let daleko. 
Messier 74 je spirálovitá galaxie vzdálená 35 miliónů světelných let od nás. Navíc se jedná o relativně málo jasnou galaxii, což ji dělá obtížnou pro pozorování amatérskými astronomy. Naopak pro profesionály je skvělý pro její dokonalé natočení vůči nám. Můžeme tak pozorovat přesnou strukturu a pohyb jejích ramen, rozložení hmoty apod. 
Stephanův kvintet je skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase. Čtyři galaxie Stephanova kvintetu, NGC 7317, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7319, tvoří gravitačně vázanou kompaktní skupinu HCG 92 vzdálenou od Země přibližně 300 milionů světelných let. Tvary galaxií kompaktní skupiny jsou výrazně deformovány vzájemným gravitačním působením.

Nejjasnější z pětice galaxií NGC 7320 (dole) leží ve vzdálenosti 39 milionů světelných let a na obloze se promítá na vzdálenější galaxie v pozadí. 
Sledujeme další snímek mlhoviny Carina. Tento snímek byl pořízen na oslavu 20. výročí Hubbleova teleskopu. Mlhovina je vzdálena přibližně 7 500 světelných let od Země. 
Mlhovina Řasy (také známá jako Řasová mlhovina, Závojová mlhovina, anglicky Veil Nebula) je oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu, který vidíme jako emisní mlhovinu v souhvězdí Labutě.

Mlhovina je jedním z nejjasnějších a největších objektů na obloze v oboru rentgenového záření. 
Messier 100 (NGC 4321) je spirální galaxie v souhvězdí Vlasů Bereniky. Vzdálená je přibližně 45 milionů světelných let od Země.

Její skutečný průměr je 120 000 ly a je tedy trochu větší než galaxie Mléčná dráha. 
NGC 7331 je spirální galaxie v souhvězdí Pegase vzdálená přibližně 46,5 milionů světelných let.

Ve spirálních galaxiích se galaktická výduť většinou otáčí spolu s diskem, ale v NGC 7331 se otáčí opačným směrem než zbytek disku. Současná výduť se mohla dodatečně vytvořit zachyceným materiálem, ale jestli pochází z období vzniku galaxie, pak není jednoduché vysvětlit, jak tento stav mohl vzniknout. 
Snímek zachycuje blížící se kolizi dvou galaxií v souhvězdí Velkého psa ve vzdálenosti 110 milionů světelných let. 
NGC 6302 je bipolární planetární mlhovina. Objevil ji americký astronom Edward Emerson Barnard v roce 1880.
Centrální hvězda, bílý trpaslík, byla přímo pozorována až v roce 2009. V současnosti má hvězda hmotnost přibližně 0,64 hmotností Slunce. Je obklopena zvlášť hustým diskem plynu a prachu. Předpokládá se, že tento disk způsobil bipolární skladbu mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato bipolární skladba vykazuje mnoho zajímavých jevů, jako například ionizační stěny, chomáče a ostré hrany jejích laloků. 
Mlhovina Laguna (NGC 6523) je obrovské mezihvězdné mračno, které patří mezi emisní mlhoviny. Mlhovina je od Země vzdálena 4 100 světelných let.

Patří mezi nejjasnější mlhoviny na obloze. Pro pozorovatele ze střední Evropy je to po mlhovině v Orionu druhá nejjasnější mlhovina. 
Galaxie Sombrero (NGC 4594) je spirální galaxie, vzdálená asi 32 milionů světelných let.

Protože je ze Země pozorována téměř z „boku“, je na obvodu galaktického disku dobře viditelný prachový prstenec a jsou také obtížně rozeznatelná její hustě navinutá ramena.

„Boční pohled“ na galaxii, její prachový prstenec a veliká středová výduť daly galaxii jméno – její průmět na nebeskou sféru se podobá mexickému klobouku – sombreru. 
Krabí mlhovina (NGC 1952) je emisní mlhovina (složená převážně z ionizovaného plynu (plazmatu), který emituje (vyzařuje) světlo různé barvy. Zdrojem ionizace bývá vysoce energetické elektromagnetické záření blízké hvězdy).

Je vzdálená přes 6 500 světelných let od Země. V centru mlhoviny se nachází Krabí pulsar, rotující neutronová hvězda s průměrem 28-30 km, která vydává pulzy záření ve frekvenci od záření gama po radiové vlny 30,2 × za sekundu. Je to nejsilnější známý přirozený elektronový urychlovač v Mléčné dráze. 
Galaxie Tykadla (NGC 4038/NGC 4039) jsou dvojice interagujících galaxií v souhvězdí Havrana vzdálená přibližně 70 milionů světelných let.

V současnosti prochází obdobím prudké tvorby hvězd, která je způsobena srážkami mračen plynů a prachu v propletených magnetických polích. 
GC 7635 nebo také Bublinová mlhovina je vzdálená od Země 7 860 světelných let. Mlhovinu mění do tvaru bubliny hvězdný vítr z mladé horké hmotné centrální hvězdy s označením SAO 20575. 
Sloupy stvoření jsou tři útvary z hustého plynu a prachu, které leží na jihovýchodním okraji Orlí mlhoviny ve vzdálenosti 5 870 světelných let. Vznikly působením hvězdných větrů obřích hvězd v ústřední hvězdokupě.

Jedná se o jeden z nejslavnějších snímků Hubbleova teleskopu, který viděl už téměř každý! 
Westerlund 2 je hvězdokupa v mlhovině Carina vzdálená přibližně 20 000 světelných let. Obsahuje většinu nejjasnějších, nejteplejších a nejmasivnějších hvězd, které doposud známe. 

Posted in Fotografie, Vesmír on Apr 24, 2020.

ScienceReveal

"Když rozumíte vědě, dokážete zázraky."

Newsletter

Odebírejte nějnovější články a novinky!

"Když rozumíte vědě, dokážete zázraky."

© ScienceReveal.Cz. All Rights Reserved. Developed by Ultrodius