Před téměř dvaceti lety jí mrtvice v oblasti mozkového kmene vzala možnost promluvit. Bylo jí teprve třicet. Od té doby žila ve světě, kde myšlenky zůstávají uvězněné – bez cesty ven. Teď ale, díky revoluční technologii mozkově-počítačového rozhraní (BCI), dokázala opět „mluvit“ – ne hlasivkami, ale přímo silou myšlenky.

Myšlenky přetavené do hlasu

Američtí vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley a San Francisku vyvinuli novou metodu, která dešifruje mozkovou aktivitu s přesností na 80 milisekund a překládá ji do syntetizované řeči. A ne jen tak ledajaké – hlas zněl jako její vlastní, protože vycházel ze starších nahrávek její mluvy. Tím se odstranilo frustrující zpoždění, které dřívější technologie provázelo, a přiblížilo se přirozené plynulé konverzaci.

Rychlejší, plynulejší a přirozenější

Zatímco předchozí systémy čekaly, až uživatel dokončí celou větu, než ji přeložily, nový přístup umožnil převádět myšlenky do slov v téměř reálném čase. Neuronová síť, na které systém běží, byla trénována na její mozkové aktivitě při tichém „vyslovování“ 100 vět z více než tisícislovné slovní zásoby. A výsledek? Řeč dvakrát rychlejší než dříve a plynulejší – až osmkrát efektivnější než u předchozích metod.

Stačí jen myslet

Žena přitom nemusela artikulovat ani pohybovat rty. Stačilo, aby si věty v duchu představila. A technologie fungovala. Prediktivní algoritmus navíc dokázal rozpoznat i slova, která nebyla součástí trénovacího souboru – to vše v reálném čase a s využitím jejího autentického hlasu.

Budoucnost komunikace

I když výzkumníci upozorňují, že technologie zatím není připravena pro běžné klinické využití – rozpoznaná slova zatím nejsou tak srozumitelná jako u textových rozhraní – jedno je jisté: hranice mezi myšlenkou a slovem se neustále ztenčuje. A pro lidi, kteří kvůli nemocem nebo úrazům přišli o hlas, se sci-fi sen začíná měnit ve skutečnost.

Zdroje k hlubšímu bádání

A streaming brain-to-voice neuroprosthesis to restore naturalistic communication