Světové hospodářství v ohrožení
Tým výzkumníků vedený ekonomem Timothym Nealem z australské univerzity UNSW odhalil, že současné ekonomické modely hrubě podceňují, jak moc se světové hospodářství může otřást. Až doteď totiž braly v úvahu jen to, co se děje uvnitř jednotlivých států – nikoliv to, co se stane, když extrémní sucha, záplavy a bouře zasáhnou všechny najednou. Podle nové studie by zvýšení globální teploty o více než 3 °C mohlo do konce století snížit světový HDP na obyvatele až o 40 %.
"Nás se to netýká"
Dopady nebudou férově rozdělené. Tropické státy ponesou největší břemeno, ale ztráty se nevyhnou nikomu – ani chladnějším zemím jako je Skandinávie nebo Rusko, které dřívější modely považovaly za „vítěze“ oteplování. V teplých letech zpomaluje ekonomický růst všude. A s ním klesá i schopnost států pomáhat si navzájem, protože všichni budou řešit své vlastní katastrofy.
Zásadní posun přichází i v přemýšlení o tom, kolik by mělo stát zabránění oteplení. Staré propočty říkaly, že optimální je smířit se s oteplením kolem 2,7 °C. Jenže nová analýza ukazuje, že skutečně „ekonomicky rozumná“ hranice je 1,7 °C – což odpovídá cílům Pařížské dohody. V překladu: čím dřív jednáme, tím méně nás to bude stát.
„Naše studie je výzvou k probuzení,“ varuje Neal. „Čím dřív pochopíme, že svět směřuje k neudržitelnému kolapsu, tím větší máme šanci s tím něco udělat.“