Léčba pijavicemi, přežitek minulosti nebo současný medicínský postup?

Hirudoterapie je jednou z nejčastějších metod zobrazovaných v historických příbězích, kde se léčitelé snažili o záchranu něčího života. Tedy společně s volným pouštěním žilou. Mohla mít tato metoda nějaký užitek? Můžeme se s ní setkat ještě v dnešní moderní medicíně?

Troška historie

První zmínky o hirudoterapii, tedy léčbě pijavicemi, sahají téměř do samotného počátku lidské civilizace před 2500 lety, do starověkého Egypta. Zde se používali zejména za účelem odběru krve pacienta. V antickém Řecku pak věřili, že pijavice dokáží vyrovnat nerovnováhu 4 základních tělesných šťáv - krve, černé a žluté žluči a hlenu.

Populární byla i ve středověku, kde se mimo pouštění žilou využívaly pijavice k léčbě nejrůznější nemocí, protože netušili, co za nimi stojí. Největší rozmach však zažila počátkem 19. století, kde se těšilo takové oblibě, že zavládl nedostatek pijavek lékařských (Hirudo medicinalis). Nicméně už koncem tohoto století se začala rozmáhat exaktní moderní medicína a tato metoda upadla v nemilost a téměř vymizela.

Může být léčba pijavicemi účinná?

Účinnost léčby pijavicemi byla historicky dost mizivá. Nicméně bylo to vše, co tehdejší medicína nabízela. Přesto v posledních letech zažívá tato metoda svou renezanci. Jak je to možné? Pijavice ve svých žlázách produkují látku zabraňující srážení krve - tzv. hirudin. Ten byl objeven v roce 1884 Haycraftem, který ji pojmenoval podle latinského rodového jména pijavky. Ve velkém množství jej dokázal izolovat až Markwardt v roce 1955. Kromě hirudinu pijavky produkují hyaluronidázu, která umožňuje šíření hirudinu po ráně a antihistaminika, která rozvolňují cévy a přispívají tak k prodloužení krvácení po kousnutí. Všechny tyto látky lze využít i v moderní medicíně.

Kde toho lze využít?

Ve Velké Británii a Irsku je dnes běžnou praxí využívání pijavic zejména v plastické chirurgii. Pijavice umožňují lepší rekonvalescenci narušené tkáně po jejím transferu. Látky produkované pijavicemi pomáhají také při rekonstrukci špatně fungujících žilných chlopní. Kromě toho se využívají také k rychlejší léčbě podlitin způsobených zraněním.

Na případové studii z června letošního roku se ukazuje, že pijavice mohou mít potenciál i v léčbě bércových vředů, které se konvenčními metodami léčby nelepší. Bércové vředy jsou způsobeny problémy s průtokem krve v žilách především na nohou. Běžné rány na nohou se vyléčí časem samy. V případě této nemoci se vředy nezahojí, ale právě aplikací pijavky lékařské došlo ke kompletnímu vyléčení pacienta.

Budoucnost medicíny v pijavicích?

Ukazuje se tak, že by pijavky mohly mít mnohem širší uplatnění. Jen je třeba je aplikovat na nemoci, u kterých to má smysl. Nicméně i přes snahu některých vědců doposud neexistuje standardizovaný protokol pro léčbu pijavicemi a dá se očekávat, že v budoucnu proběhne řada dalších výzkumů. Otázkou je, zda se medicína přeci jen nevydá spíše syntetickou cestou, kde se eliminuje možnost rozšíření infekce z pijavice.