Svět, ve kterém žijeme má vliv na naši náladu ať chceme nebo ne. A když máme den blbec, tak je s námi dost často obtížné vyjít. Nejnáročnější to pak má vždy rodina, se kterou žijeme. Ta se od nás nemá příliš jak distancovat. Právě dlouhodobá frustrace a nemožnost si od partnera odpočinout vedla k mnoha rozvodům zejména v období nedávné pandemie. Nová studie ukazuje, že nepohoda může vést k rozvodům i v ptačí říši.

Dokud nás smrt nerozdělí

Řada ptáků žije v monogamním párovém vztahu. Lidé pak mají mnohdy představu, že ptáci, kteří žijí v páru spolu vydrží až do smrti. To však vždy nemusí být pravda, jak ukazuje studie na rákosnících seychelských (Acrocephalus sechellensis). Šestnáctiletý výzkum, na kterém se podílela Frigg Speelman z Macquarie University, zjistil, že výkyvy v množství srážek před a během hnízdní sezóny výrazně ovlivňují pravděpodobnost "rozvodu" mezi partnery.

V kontextu sociálně monogamních druhů znamená rozvod ukončení párového svazku, zatímco oba jedinci jsou stále naživu. Tato strategie páření je bývá často spojována s nízkou reprodukční úspěšností a byla pozorována u různých ptačích druhů. Nicméně vztah mezi environmentálními faktory, zejména klimatickými výkyvy, a rozvodem zůstává málo pochopený.

"Analyzovali jsme data za 16 let a zjistili jsme složitý, nelineární vztah mezi srážkovými vzorci a mírou rozvodovosti, přičemž rozvod byl pravděpodobnější v letech s nízkými i vysokými srážkami," uvedla Speelman. "Tento vztah byl výrazněji pozorován při ovlivněn extrémní klimatickou událostí – srážkovým nárůstem způsobeným jevem El Niño v roce 1997."

Klíčové zjištění:

• Srážky a rozvod: Studie identifikovala kvadratický vztah mezi srážkami a mírou rozvodovosti, přičemž nejvyšší míra rozvodů nastávala v letech s extrémně nízkými nebo vysokými srážkami během hnízdní sezóny.
• Efekt El Niño v roce 1997: Extrémní srážková událost v roce 1997 byla významnou odchylkou v datech, kdy výjimečně vysoké srážky korelovaly s prudkým nárůstem míry rozvodovosti. Po vyloučení této události z analýzy se objevil jasnější negativní vztah mezi srážkami a rozvodem.
• Reprodukční úspěch: Přestože srážky ovlivňovaly míru rozvodovosti, studie nenašla přímou souvislost mezi reprodukčním úspěchem (tj. počtem vyprodukovaných potomků) a pravděpodobností rozvodu, což naznačuje, že další, dosud neidentifikované faktory mohou ovlivňovat stabilitu partnerství.

Tato studie, publikovaná v časopise Journal of Animal Ecology, přispívá k rostoucímu množství důkazů o tom, jak environmentální faktory, zejména ty spojené s klimatickými změnami, mohou přímo ovlivňovat sociální dynamiku a reprodukční strategie volně žijících živočichů.

"S tím, jak se klimatické změny zesilují, je zásadní pochopit, jak výkyvy v podmínkách prostředí, jako jsou srážky, ovlivňují stabilitu sociálně monogamních druhů," uvedla Speelman. "Tento výzkum nejen prohlubuje naše chápání chování zvířat tváří v tvář klimatické variabilitě, ale také poskytuje cenné poznatky, které by mohly informovat o ochranářských snahách u druhů citlivých na dopady klimatických změn."

Rákosník seychelský, druh endemický pro Seychelské ostrovy, již čelí mnoha ochranářským výzvám, což činí tento výzkum obzvláště relevantním. Zjištění naznačují, že změny v životním prostředí by mohly dále ohrozit reprodukční úspěch a stabilitu populace tohoto druhu.