Vystavení stresu může výrazně narušit tvorbu vzpomínek a vést k obavám i z naprosto neškodných situací. Mechanismy, kterými je to způsobeno, byly popsány v nové studii publikované v prestižním časopisu Cell. V budoucnu by další výzkum mohl pomoci při terapiích lidí s PTSD a úzkostmi.

Výzkum plný stresu

Výzkum v této studii byl prováděn na dospělých myších, které byly vystaveny různým stresovým vlivům – injekcím kortikosteroidů (stresový hormon) nebo jim byl omezen pohyb. V druhé fázi byly myši vystaveny neutrálnímu zvuku a následně vysokému tónu, který byl navíc doprovázen elektrickým impulsem do končetin. Tímto impulsem byla simulována skutečně nepříjemná stresová situace.

Následně vědci zkoumali reakci myší na neutrální tón a vysoký tón. Zatímco nestresované myši reagovaly strachem pouze na vysoký tón, stresované myši projevovaly stejnou reakci na oba zvuky, což naznačuje, že nedokázaly rozlišit mezi neutrálním a děsivým zážitkem.

Co se děje v mozku?

Naše vzpomínky se tvoří ve shlucích neuronů označovaných jako engramy. U nestresovaných myší bylo pozorováno, že se u nich vytvářejí pouze malé engramy, které se aktivují jen při opakovaném vystavení děsivého zvuku. Naopak u stresovaných myší se engramy vytvářely větší a jejich aktivace probíhala při vystavení obou typů zvuků. Tento proces souvisí s inhibičními neurony v amygdale, které normálně omezují aktivitu neuronů u negativních vzpomínek. Stres však uvolňuje neurotransmiter endokanabinoid, který blokuje tyto inhibiční (potlačující) neurony a umožňuje vytvoření větších engramů.

Možnosti léčby

Právě těmito mechanismy vznikají posttraumatické stresové poruchy, které mohou vést i k silnému stresu z prostředí, které je bezpečné. Například když se popálíte o rozžhavenou pánev, může pro vás být naprosto nesnesitelné trávit jakýkoli čas v kuchyni, kde vám běžně nic nehrozí. Výzkum se proto zaměřoval také na možnosti léčby. Lék mifepriston dokázal obnovit normální tvorbu paměti u stresovaných myší, má to však své „ale“.

Kromě nepříjemných vedlejších účinků je hlavní překážkou v plošném nasazení to, že je nutné lék podat ihned v době vzniku stresové vzpomínky. A pokud nechceme celoživotně po kapsách nosit léky „kdyby náhodou“, bude nasazení obdobného přípravku u lidí prakticky nemožné. Avšak další výzkum se má soustředit na možnosti, jak ovlivnit engramy až po jejich vzniku, což by výrazně mohlo pomoci i v léčbě lidí, kteří si prošli traumatickými událostmi.

Zdroje k hlubšímu bádání

Stress can disrupt memory and lead to needless anxiety — here’s how