Jako v době před 500 miliony let se můžete ocitnou během potápění se u pobřeží Austrálie, Japonska či Mikronésie. Právě v těchto oblastech se pohybuje tvor z dávných dob - loděnka.

Jedná se o další živoucí fosílii, který za posledních 500 milionů let změnila pouze svou velikost. Z přibližně dvoumetrové příšerky se stala roztomila 25 centimetrová nádherná potvůrka.

I když tak na první pohled nevypadá, tak je velmi příbuzná s chobotnicemi nebo sepiemi. Jedná se o hlavonožce. Tedy živočicha, jehož tělo tvoří pouze hlava a končetiny. A v tomto případě ještě schránka, která měkkýše chrání.

Fascinující je právě struktura této schránky. Schránka vzniká postupným vylučováním vápenatých sloučenin a bývá rozdělena na 33 až 36 přepážek. Část z nich slouží jako takzvaný hydrostatický orgán a komůrky, které již nejsou obydleny fungují jako tlakové komory. Pomocí tohoto systému může loděnka regulovat hloubku ponoru obrobně jako naše ponorky.

Živočich samotný žije až v poslední komůrce a je na zbytek komor napojen speciální trubicí, aby mohl regulovat množství kapaliny a plynu a podle toho se dále pohybovat.

Zajímavé je, že se tento živočich pohybuje schránkou napřed - moc dobře tedy nevidí kam plave. To jeho pohyb dělá poměrně chaotickým.

Potravu si loví pomocí asi 90 chapadel, což je u hlavonožců poměrně rekortní počet.

Díky loděnkám jsme dokázali přiřadit i již vyhynulé amonity k hlavonožcům. Právě dávní amoniti měli schránku podobnou loděnkám a jsou jejich vyhynulými příbuznými.

Loděnka inspirovala svým latinským názvem nautilus také známého spisovatele Julese Verna, který podle ní pojmenoval slavnou ponorku ve svém románu.