Budou antibiotika nahrazeny bakteriofágy?

V současné době je možná téměř k neuvěření, že by nás mohl zachránit právě virus. Avšak je tomu tak. Seznamte se s mikroskopickým hrdinou: bakteriofágem. 🦠🧬

Toto téma pro vás vybral náš patron Filip Procházka. Pokud chcete i vy rozhodovat o tématech, které pro vás zpracujeme a dozvědět se tak něco o svém oblíbeném tématu, stačí se stát našim patronem na Patreonu. Tímto našemu patronovi děkujeme! Nyní už k bakteriofágu.

Jedná se o virus, který je kolem nás naprosto běžně přítomný a lidem nijak neškodí. Jeho cílem jsou totiž bakteriální buňky. Bakterie mají na svém povrchu speciální struktury (naše buňky je nemají) a tyto struktury právě bakteriofágy vyhledávají, přichytí se na ně a danou bakterii napadnou.

V současné době bojujeme s resistencí bakterií vůči antibiotikům (ATB). Na řadu nemocí nám už nezabírají. Za tuto resistenci může především nadužívání ATB a především jeho téměř sto let dlouhá aplikace, Bakterie si tak vyvinuly resistenci a my musíme hledat stále nové toxické látky.

Pomoci by nám mohl právě bakteriofág. Jak probíhá takový útok tohoto hrdinského viru?

Po přichycení se na povrch bakterie “vstříkne” svou genetickou informaci z “hlavičky” přes “krček” do buňky bakterie (podobně jako injekční stříkačka). DNA 🧬 je něco jako pracovní postup pro aparát buňky. Buňka tak začne číst tuto virovou DNA a řídit se ji. V ní je zapsán postup pro sestavení virionů (nových virů). Buňka tak nevědomky začne vytvářet armádu nových bakteriofágů, které ji potom zničí a tím se do okolí buňky vypustí mnohonásobně větší armáda, která zaútočí na další bakteriální buňky.

Takto se bakteriofág bude v těle exponenciálně množit tak dlouho, dokud nezabije všechny škodlivé bakterie. Velkou výhodou této metody je zejména to, že bakteriofágy napadají jen jeden konkrétní typ bakterie. Můžeme tedy aplikovat fágy, které v těle zničí pouze bakterie rodu shigella, která způsobuje úplavici. Ostatní bakterie v těle zůstanou nedotčené. To je další výhoda oproti klasickým ATB, které zlikvidují i většinu přirozeně se vyskytujících prospěšných bakterií v našem těle. To s bakteriofágy nehrozí.

Možná pro vás bude překvapivé, že tyto malé potvůrky známe už od konce 19. století. Jedná se tedy o objev starší než penicilín. Už tehdy si totiž Ernest Hankin všiml, že voda z Gangy má antibakteriální účinek proti choleře. Je to logické, kde jsou bakterie cholery, tak tam bude i největší koncentrace jejich parazitů – bakteriofágů specializovaných na bakterii vibrio cholerae (původce cholery).

Podrobněji účinky viru popsal Félix d’Herelle a se svou ženou tento virus pojmenoval jako “požírač bakterií 🦠“, tedy v překladu bakteriofág. A právě d’Herelle byl prvním člověkem, který v roce 1919 úspěšně otestoval fágovou terapii. Povedlo se mu izolovat bakteriofágy proti úplavici a pomoci nich pacienta vyléčit (o tom jsme psali již výše).

Následně se podařilo izolovat bakteriofágy proti dalším původcům nemocí a v Gruzii tak vznikl institut Eliava, který se zabýval mimo jiné právě fágovou terapií. Tu ovšem brzy vytlačil vzestup antibiotik. ATB totiž jsou nespecifická a zabírají proti širokému množství bakterií. Byla tedy mnohem univerzálnější a v té době tedy významnější, protože byla považována za všelék.

Bakteriofágova terapie byla sice elegantní a levná, ale bylo třeba ji specificky mířit. Zůstala tak zejména v zemích východního bloku s centrem v Tbilisi a v 80. letech 20. století se výzkum fágů dostal také do Polska. Pokud byste tedy chtěli podstoupit fágovou terapii, tak dodnes existují pouze dvě místa, kde ji aplikují – již zmíněné Tbilisi nebo Wroclaw v Polsku. Zde mají také obrovské sbírky fágů proti různým bakteriím.

Díky svým obrovským výhodám oproti ATB se však nyní na fágovou terapii ubírají zraky vědců z celého světa a možná nás čeká revoluce v léčbě mnoha resistentních patogenů.

❗️Jaké jsou tedy hlavní výhody bakteriofágů oproti ATB❓
➕ Resistence – bakterie se sice snaží mutovat a vytvářet si resistenci i vůči fágům, ale ty mutují také a díky své virové podstatě mnohem rychleji. Bakterie tak nemají šanci.
➕ Specificita – konkrétní bakteriofág zabije jen konkrétní druh bakterií, ostatní nechá netknuté.
➕ Nemá vedlejší efekty – fágy jíme denně a jsme na ně zvyklí – tělem tak projdou prakticky bez povšimnutí.
➕ Cena – produkce je mnohem levnější než u ATB
➕ Možnost modifikace – můžeme je upravit, aby nám ukázali lokalizaci patogenů apod.
➕ Účinnost – lze je použít proti multirezistentním bakteriím

➖ Nevýhodou je, že se jedná o subjekt na hranici mezi živým a neživým organismem. Nasazení do běžného provozu tak může odporovat zavedeným předpisům. Nicméně se už nyní objevují například náplasti s bakteriofágy apod.

Dnes byl článek trošku delší, ale věřím, že o to byl zajímavější. Napište nám do komentářů co si o této metodě myslíte vy, jestli se vám líbí nebo nelíbí. Budeme rádi, když článek budete také sdílet se svými přáteli nebo v jiných skupinách, kde by to mohlo lidi zajímat. Také budeme rádi, když naši práci podpoříte na Patreonu (odkaz v popisku). Věříme, že jste s námi spokojeni a těšíme se zase příště. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *