Dnes je to přesně 30 let od spuštění jedné z nejvýznamnějších družic sloužících k výzkumu vesmíru – Hubbleova teleskopu. 
Na oslavu 
této události vám přinášíme několik snímků pořízených právě tímto dalekohledem. Hubbleův teleskop má oproti těm zemským výhodu v tom, že mu obraz neruší naše hustá atmosféra a dokáže tak pořizovat mnohem kvalitnější a ostřejší snímky než i vyspělejší pozemské dalekohledy. Posuďte sami.
Za svá léta provozu nám teleskop ukázat nevídané záběry. Mohli jsme pozorovat vzdálené galaxie, mlhoviny, ve kterých se rodí nové hvězdy, srážky komet s planetami. Pomohl nám také zkoumat vzdálené planetky Sluneční soustavy Pluto a Eris. Pomohl nám pochopit dynamické změny v atmosféře Neptunu. A mnoho dalšího.
Hubbleův teleskop je přístupný všem vědeckým organizacím na světě. Zájem o pozorování skrze teleskop i dnes po třiceti letech několikanásobně převyšuje časové možnosti teleskopu samotného. Žádosti o provozní čas se tak dávají rok dopředu. Část provozního času je vyhrazena také pro pozorování nečekaných a náhlých událostí.
Zajímavostí je také to, že mezi lety 1990 a 1997 bylo umožněno teleskop využívat také amatérskými astronomy. Ti však museli podat žádost s návrhem projektu, který bude mít opravdu vědecký přínos a nekryje se s již probíhajícími výzkumy.
Možná vás překvapí, že historie Hubbleova teleskopu sahá až do roku 1946, kdy astronom a teoretický fyzik Lyman Spitzer publikoval článek, ve kterém popisoval výhody observatoře mimo Zemi. Od té doby se pracovalo na několika přístrojích, které snímaly okolní vesmír z trupu rakety apod. Nicméně v 80. letech 20. století byl dokončen právě Hubbleův teleskop. Jeho spuštění bylo několikrát odloženo, naposledy v roce 1986, kdy byl kompletně pozastaven celý americký vesmírný program z důvodu havárie raketoplánu Challenger. Program byl obnoven až o dva roky později a konečně dne 24. 4. 1990 byl vynesen a spuštěn také dlouho připravovaný Hubbleův teleskop.
Vybudováno tohoto díla nakonec přišlo na 2,5 miliardy amerických dolarů (původní rozpočet byl 400 milionů USD). Následný provoz stál další miliardy jak Ameriku, tak Evropu.
Celkem bylo k teleskopu vysláno 5 servisních misí, které musely opravit porouchané součástky. Poslední mise proběhla v roce 2009 a pravděpodobně šlo o poslední misi k Hubbleově teleskopu vůbec. Předpokládá se tak, že mezi lety 2028 až 2040 postupně odejdou důležité součástky a celý teleskop nadobro shoří v zemské atmosféře.
Užijme si tedy tyto snímky a těšme se na spoustu dalších, které nám ještě stihne přinést.
Líbí se vám naše články? Pokud ano, budeme rádi, když naši tvorbu podpoříte příspěvkem na Patreonu. My vám i nadále budeme přinášet spoust zajímavostí a informací nejen z vesmíru.
Galerie fotografií Hubbleova vesmírného teleskopu
Mezi tento typ galaxií patří také Mléčná dráha, jejíž součástí je i Sluneční soustava a tedy i naše Země.
Nejjasnější z pětice galaxií NGC 7320 (dole) leží ve vzdálenosti 39 milionů světelných let a na obloze se promítá na vzdálenější galaxie v pozadí.
Mlhovina je jedním z nejjasnějších a největších objektů na obloze v oboru rentgenového záření.
Její skutečný průměr je 120 000 ly a je tedy trochu větší než galaxie Mléčná dráha.
Ve spirálních galaxiích se galaktická výduť většinou otáčí spolu s diskem, ale v NGC 7331 se otáčí opačným směrem než zbytek disku. Současná výduť se mohla dodatečně vytvořit zachyceným materiálem, ale jestli pochází z období vzniku galaxie, pak není jednoduché vysvětlit, jak tento stav mohl vzniknout.
Centrální hvězda, bílý trpaslík, byla přímo pozorována až v roce 2009. V současnosti má hvězda hmotnost přibližně 0,64 hmotností Slunce. Je obklopena zvlášť hustým diskem plynu a prachu. Předpokládá se, že tento disk způsobil bipolární skladbu mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato bipolární skladba vykazuje mnoho zajímavých jevů, jako například ionizační stěny, chomáče a ostré hrany jejích laloků.
Patří mezi nejjasnější mlhoviny na obloze. Pro pozorovatele ze střední Evropy je to po mlhovině v Orionu druhá nejjasnější mlhovina.
Protože je ze Země pozorována téměř z „boku“, je na obvodu galaktického disku dobře viditelný prachový prstenec a jsou také obtížně rozeznatelná její hustě navinutá ramena.
„Boční pohled“ na galaxii, její prachový prstenec a veliká středová výduť daly galaxii jméno – její průmět na nebeskou sféru se podobá mexickému klobouku – sombreru.
Je vzdálená přes 6 500 světelných let od Země. V centru mlhoviny se nachází Krabí pulsar, rotující neutronová hvězda s průměrem 28-30 km, která vydává pulzy záření ve frekvenci od záření gama po radiové vlny 30,2 × za sekundu. Je to nejsilnější známý přirozený elektronový urychlovač v Mléčné dráze.
V současnosti prochází obdobím prudké tvorby hvězd, která je způsobena srážkami mračen plynů a prachu v propletených magnetických polích.
Jedná se o jeden z nejslavnějších snímků Hubbleova teleskopu, který viděl už téměř každý!
