Možná jste už slyšeli, že když některé druhy ovoce vložíte do igelitového pytlíku, tak vám rychleji dozraje. Někdy to opravdu může být pravda. Jak je to ale možné? Má snad igelit nějaké speciální účinky na ovoce?
Igelitem samotným to samozřejmě není. Dozrávání ovoce je totiž řízeno hormonálně. Například u banánů, jablek, rajčat a většiny druhů peckovin řídí dozrávání hormon ethylen. Ten je za běžných podmínek v plynné formě. To je u hormonů opravdu výjimka. Proto jej rostlina musí neustále k ovoci dopravovat. Ve chvíli kdy se dostane na povrch ovoce, tak unikne do atmosféry.
Banány, aby přežily transport z velkých dálek, se sklízejí nezralé. V cílové destinaci se pak zavřou do komor s vyšším obsahem ethylenu ve vzduchu. Tím se docílí toho, že banány dozrají i přes to, že jim hormon rostlina dále nedodá.
Určité množství hormony v ovoci zůstává i při jeho sklízení. Tím, že jej už dále ale nedodáváme, tak se zpomalí jeho zrání. Když dané ovoce vložíme do pytlíku, tak se zachytí uvolněný ethylen, který zůstane v okolí ovoce a neunikne do atmosféry a tím se proces zrání opět urychlí. To je důvod, proč řada ovoce dozraje dříve v igelitovém pytlíku než na volném vzduchu, kde se koncentrace hormonu v plodu neustále snižuje.
Ethylen je jednoduchá molekula obsahující 2 uhlíky a 4 vodíky (C2H4). V rostlinách však řídí mnoho procesů – dozrávání plodů, zpomaluje protahování stonků, ale naopak způsobuje jejich tloustnutí, urychluji opadávají květů a listů a například podporuje růst přídavných kořenů některých rostlin.
