Při čtení zahraničních článků jste pravděpodobně narazili na podivně zapsané teploty. Na světě se totiž nepoužívají pouze stupně Celsia, ale řada dalších stupnic.
Ty nejvýznamnější jsou zmíněné na obrázku.
V Česku a i v celé Evropě jsme zvyklí používat stupně Celsia. Ty byly odvozeny od stavu vody. U ní existují dva pevné body. Bod, kdy se voda odpařuje z celého svého objemu (vaří). Tento bod byl označen Celsiem za počátek stupnice. A pak bod při kterém taje led. Vzdálenost těchto dvou bodů byla rozdělena na 100 dílků a vznikla stupnice Celsia.
Důležité je, že dané teploty byly za tlaku 101 kPa (běžný tlak). Následně Carl Linné se zasadil o to, aby byla stupnice otočena. Od té doby máme 0 °C pro bod tání ledu a 100 °C pro bod varu.
Stupně Fahrenheita se využívají především v USA a můžete tak na ně narazit v amerických filmech. 0 °F je ekvivalentem pro -17,78 °C. Takže docela zima. Byla to nejnižší teplota, které Fahrenheit dosáhl smícháním ledu, vody a chloridu amonného. 98° F pak označovalo teplotu lidského těla (cca 36,67 °C). Tyto dvě referenční hodnoty byly následně upraveny také podle bodu tání vody, ten byl označen za 32 °F, a bodu varu vody, 212 °F. Mezi bodem tání a bodem varu vody tak je 180 dílků.
Pak tu máme Kelviny. To jsou jednotky využívané zejména ve vědě. Velikost jednoho kelvinu je shodná se velikostí 1 °C. Rozdíl je v počátku stupnice.
0 K (nula kelvinů), tedy počátek stupnice, byla stanoven na teplotu, při níž se zastavuje pohyb elementárních částic. Jedná se o hodnotu nejnižší teoreticky možnou teplotu. Teplotu totiž vnímáme jako pohyb elementárních částic, které mají nějakou energii. Ve chvíli kdy odebereme dostatečné množství energie, tak pohyb ustane a tento bod je považován za takzvanou absolutní nulu. Této teploty zatím nebylo dosaženo, nicméně jsme se k ni velice přiblížili. V roce 2003 se podařilo dosáhnout teploty 450 pikokelvinů. To je 0,000 000 000 45 kelvinů.
Absolutní nula je rovna – 273,15 °C. Logicky je pak 0 °C rovna 273,15 K. Kelvin tedy nemůže mít zápornou hodnotu. Což je hlavní výhoda jeho využívání ve vědě. Nehrozí tak zkreslení výsledků přehlédnutím znaménka.
