S plasty jsme už desítky let prakticky v denním kontaktu. Jsou běžnou součástí života většiny z nás. Ovšem málo kdo si připouští, že by plasty mohly mít přímé negativní účinky na naše těla.
Plasty samotné problémem nejsou. Problém mohou vytvářet plasty, které se pomalu rozkládají. Mění se totiž na několik set nanometrů velké částečky (okem nepostřehnutelné). Ty pak putují s potravou do našeho těla, kde se podle nové studie hromadí.
Právě studie nizozemských vědců naměřila mikroplasty v krvi 17 zdravých dospělých jedinců z 22 testovaných. Ano nejedná se o každého člověka, ale procento je poměrně vysoké.
Nejvíce se obáváme, že by mikroplasty mohly reagovat s buňkami v našem těle a ovlivňovat jejich funkci a tím i orgánů. Dále se mluví o možném navázání na červené krvinky. Tím by mikroplasty mohly zhoršit či zamezit distribuci kyslíku po těle a naopak odvádění toxického oxidu uhličitého ven z těla.
Nejčastějšími látkami v krvi byly PET (obsahuje většina jednorázových plastových láhví), polystyren (pravděpodobně každý si už donesl domů jídlo v polystyrénové krabičce) a polyethylen, který tvoří především nákupní tašky.
Všechny tyto položky jsou v kontaktu s potravinami, které konzumujeme a pijeme. Často jsou v nich i dlouhodobě skladovány.
Nyní probíhají další studie zkoumající případné negativní dopady. Ovšem kumulování čehokoli cizorodého v těle nebude nikdy to pravé.
Zdroje k hlubšímu bádání
Discovery and quantification of plastic particle pollution in human blood
