Sotva jsme před pár dny oslavili další jakž takž úspěšně zakončený oběh Země kolem Slunce, už tu máme další astronomickou událost. Ve čtvrtek 4. ledna v 01:38 ráno projde Země během svého letošního oběhu vůbec nejblíže ke Slunci.
Jak už v 17. století popsal Johann Kepler a vysvětlil Isaac Newton, Země i ostatní planety obíhají kolem Slunce po drahách ve tvaru elips. Elipsa je oválná křivka se dvěma ohnisky (pokud obě ohniska splynou v jedno, stává se z elipsy kružnice). V jednom z těchto ohnisek se nachází Slunce, takže naše planeta se k němu na své oběžné dráze přibližuje a zase se od něj vzdaluje. Nejbližším bodě nazývaném perihélium je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí 147 000 000 kilometrů, naopak v bodě nejvzdálenějším (aféliu) je to 152 000 000 km.
Znamená to, že se můžeme 4. ledna v 01:38 těšit na zvláštní podívanou? Bohužel ne, a není kvůli tomu, že bude noc. Je to kvůli velké vzdálenosti Země od Slunce, která způsobuje že rozdíl ve zdánlivé velikosti Slunce na obloze je jen 3,6 % – moc malý na to, abychom změnou pouhým okem přes sluneční filtr viděli.
