I vysvědčení může vypadat JINAK a jeho zavedení kompletně změní přístup k výuce.

“Má Sofinka má samé jedničky!”
“Ten můj Honza je trojkař.”
“Jestli domů přinesu trojku, tak mě táta zabije!”

Našli jste se ve výše uvedených příkladech? Co znamená, že má Sofinka jedničky? Má více znalostí než Honza? Umí lépe pracovat s informacemi? Dokáže své znalosti lépe uplatňovat v životě? Nebo má jen škola nižší nároky, než škola, do které chodí Honzík? Pokud dostane dítě trojku, je třeba jej hned trestat nebo dávat najevo zklamání?

Většina z nás zažila běžné vysvědčení, které obsahovalo název předmětu a vedle něj číslo 1, 2, 3, 4 nebo 5. Na vyšším stupni se tato čísla skryla za slova jako vynikající, chvalitebný, dobrý, dostatečný či nedostatečný (a na vysoké do škály A až F). Nicméně když se nyní po letech k těmto vysvědčením vrátíme, dokážeme si pod tím něco představit? Co jsme probírali? Jaký úspěch jsem v tom roce zažil? Čeho jsem dosáhl? Nejspíše ne, a já osobně jsem se z takovéhoto vysvědčení nedozvěděl nic zajímavého ani těsně po jeho obdržení.

Běžné vysvědčení. Zdroj: Wikipedie

Co se za těmito známkami skrývá? Vypovídají o mých znalostech? Dovednostech? Co vlastně umím? Nic z toho se z vysvědčení nedozvím, přesto většina české populace preferuje známky před slovním hodnocením. V České republice měly školy dodnes dvě možnosti, buď uvádět na vysvědčení známky nebo kompletně psát ke každému předmětu slovní hodnocení.

Slovní hodnocení má tu výhodu, že se z něj dá vyčíst pokrok žáka, jeho úspěchy, jeho postoje, přístup, dovednosti, pokrok a mnoho dalšího a je jen na učiteli, jak do hloubky vše pojme. Bohužel tato vysvědčení jsou často nepřehledná a v záplavě textu se ztratí nejeden rodič, ale mnohdy i žák. Navíc pro učitele je časově velmi náročné takové vysvědčení sestavit – zvláště pokud učí třeba 200 žáků. I proto se stále těší větší popularitě známkování.

Avšak jde to i JINAK

Masarykova univerzita přišla s novým konceptem Vysvědčení JINAK. Jedná se vlastně o kombinaci obou variant vysvědčení. V úvodní straně se žák dozví, co všechno se svou třídou v daném roce zažil a popisným jazykem je seznámen se svým rozvojem ve vztahu k sobě, k ostatním členům školní komunity i okolnímu světu a s postojem k učení. Nedochází zde k žádnému nálepkování ani škatulkování, ale popisu reálného stavu žáka s konkrétními příklady.

Vysvědčení JINAK – oblast chování (stupnice je zde volitelná a je možné ji zrušit) – zdroj: Masarykova univerzita

Teoretické předměty

Další část vysvědčení je věnována teoretickým předmětům. Zde se jako učitel přírodních věd zaměřím konkrétně na sekci přírodních věd, ale obdobně je to i u ostatních teoretických předmětů. Zde se totiž již nehodnotí pouze vědomosti, ale 4 základní kritéria (výstupy):

  1. Vysvětlí pojmy, fakta, definice a zákonitosti.
  2. Získává informace a data z experimentů a externích zdrojů.
  3. Kriticky interpretuje informace z různých zdrojů a výsledky vlastního zkoumání.
  4. Uplatňuje znalosti při řešení praktických úkolů.

Tyto 4 výstupy (u matematiky a češtiny jich je 5) se hodnotí čtyřstupňovou škálou s označením, kde se dítě aktuálně nachází: J (ještě neosvojeno), Č (částečně osvojeno), T (téměř osvojeno) a Ú (úplně osvojeno). Na první pohled je tak patrné, zda si žák danou dovednost osvojil zcela na požadované úrovni, nebo je třeba ji dále rozvíjet.

Mimo tuto škálu má učitel prostor pro stručné slovní hodnocení. Zde je vesměs na učiteli, jak danou část pojme. Podstatné je se stále držet popisného jazyku. Na naši škole využíváme konceptu 5 vět, ve kterých stručně popíšeme:

  1. Co bylo obsahovou náplní předmětu v daném pololetí.
  2. Jaký byl hlavní výstup, který žák vypracoval.
  3. V čem udělal žák největší pokrok.
  4. V čem žák uspěl, co se mu opravdu podařilo.
  5. Doporučení, v čem se může a jakým způsobem dále rozvíjet.

Těchto pět vět se musí vejít do 3 až 4 řádků, takže učitel musí být stručný a efektivně a jasně pracovat s jazykem. Díky tomu není žák ani rodič zahlcen textem, ale dozví se ty nejpodstatnější informace. Vysvědčení tak není jen nic neříkající sumou známek, ale žák i rodič přesně ví, co se žákovi daří, v čem zažívá úspěchy a kde jsou naopak jeho slabé stránky, na kterých je třeba pracovat.

Když se navíc po letech žák vrátí ke svému vysvědčení, může zavzpomínat čemu konkrétně se v daném roce věnoval, na čem pracoval a co zažil. Což bude zcela jistě mnohem pestřejší vzpomínání než u pohledu pouze na známky.

Vysvědčení JINAK – sekce teoretických předmětů – zdroj: Masarykova univerzita

Výchovy

Zvláštní kategorii pak tvoří výchovy, ve kterých mizí čtyřstupňová škála, ale je zde prostor pouze pro slovní hodnocení. Zde tak mají možnost učitelé vyzdvihnout konkrétní žákovy výstupy, jakým metodám se věnovali, že navštívili galerii, naučili se využívat nové techniky malování (konkretizovat je).

Hodnotit výchovy známkami je totiž dost diskutabilní a mnohdy nedává smysl. Umělecké dílo nelze hodnotit známkou stejně jako zpěv a stejně tak v tělesné výchově máme každý jiné predispozice a jiné podmínky a nelze tedy říct, že jedničku dostane ten, kdo zaběhne 100 metrů třeba za 8 sekund. Odpadá zde tedy nesmyslné srovnávání nesrovnatelného.

Sám učím výchovu ke zdraví, kde jsem se rozhodl své hodnocení opřít o sebehodnocení žáků. Ti mi vyplnili dotazník, ve kterém jsem se ptal na to, jakým způsobem se jim daří ve svém životě aplikovat principy, které jsme v rámci výchovy ke zdraví probírali. Na vysvědčení se jim tak objevil přeformulovaný popis toho, co do svého života aplikovali, v jakém množství a jakým způsobem a co jim to případně přineslo.

Vysvědčení JINAK – prostor pro výchovy – zdroj: Masarykova univerzita

Žák se podílí na psaní svého vysvědčení

V závěru celého vysvědčení se pak objeví jedna strana s kompletním sebehodnocením žáka, kde si svou formou shrne poslední půlrok tak, jak ho vnímal on sám. Zhodnotí, co zažil ať už ve škole, či mimo ni, v čem se mu nedařilo, na čem pracoval a čeho by rád dosáhl. Zde učitel zasahuje pouze kontrolou chyb, které žákovi opraví před finálním přepisem, jinak se jedná plně i vyjádření a dílo žáka samotného.

Může toto vysvědčení změnit samotnou výuku?

Jak asi tušíte, tak napsat takovéto vysvědčení je časově mnohem náročnější, než si nechat informačním systémem vygenerovat známky z průměru žáků. Nicméně z vlastní praxe člověka, který dřív psal (a dnes na gymnáziu stále píše) slovní hodnocení se jedná o obrovskou úsporu času a zpřehlednění celého vysvědčení.

Aby toto vysvědčení šlo napsat, je třeba mu plně přizpůsobit výuku a mít pečlivě evidované podklady o učení a pokroku žáka.

Sám pracuji s tabulkou (vlastní výroby), do které si píšu výstupy jednotlivých žáků, které v ní kvantifikuji dle předem nastavených kritérií. Už předem vím, že musím sbírat důkazy o učení ve 4 různých výstupech. Pojmy, fakta a definice tvoří pouze 20 % výsledného hodnocení na vysvědčení. Dalších 20 % tvoří dovednost žáka získávat relevantní data z experimentů a externích zdrojů, dalších 20 % tvoří schopnost získané informace správně interpretovat a 20 % tvoří aplikace získaných znalostí v běžném životě.

Ukázka mé tabulky, ve které si eviduji kvantifikovatelně výstupy žáků. U výstupů 2-4 pak hodnotím nejen průměr, ale přihlížím zejména k vývoji žáka v čase – kam se posunul a nakolik danou dovednost ovládl. Aby bylo možné hodnoty kvantifikovat, tak mám předem určenou hodnotu i nekvantifikovatelných výstupů. Všechna kritéria žáci vždy znají předem. Takto objektivně nastavená kritéria je pak možná převést i na samotnou známku dle klasifikačního řádu – pokud to škola vyžaduje. TABULKA JE ILUSTRAČNÍ A PŘIPRAVENA POUZE JAKO VZOR.

Každý z těchto výstupů je vzájemně rovnocenný, ale současně nelze v běžném životě aplikovat znalosti, které nemám nebo interpretovat data, která neumím získat. Dané dovednosti jsou tak vzájemně propojené a hodiny je třeba vystavět tak, aby měl žák možnost se zdokonalovat ve všech oblastech.

Mimo to si nechávám 10 % hodnocení, ve kterých zohledňuji schopnost žáka plnit dohodnuté termíny a 10 % hodnocení tvoří dovednost organizovat si a udržovat učební materiály – žák si během výuky přírodních věd vede své portfolio, které mu slouží i pro studijní potřeby.

Další % body nad rámec může získat za svůj postoj, účast na soutěžích, aktivní zapojování či s tím, že si aktivně připraví něco navíc – experiment pro spolužáky, na kterém vysvětlí jev, kterému se věnujeme (jednoduše za aktivitu nad rámec výuky). Což může motivovat žáky k využití svých silných stránek, pokud ví, že v některé oblasti se jim příliš nedaří.

Aby měl učitel dostatek důkazů ke všem kritériím na vysvědčení, tak musí pečlivě svou výuku promyslet.

Kriteriální hodnocení chování a teoretických předmětů v projektu Vysvědčení JINAK | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Průběžná zpětná vazba a formativní hodnocení

Pečlivá evidence důkazů řazená do 4 základních výstupů na vysvědčení mi usnadňuje sledování pokroku žáka v daném výstupu. Minimálně jednou měsíčně tak dostává žák informace o svém pokroku a o tom, co může dělat pro zlepšení a další rozvoj. I žákům, kteří výstupy splňují na 100 % mohu nabízet možnosti hlubšího rozvoje, ale je už pouze na nich, zda toho využijí.

Tímto způsobem můžeme formovat žáka a upozornit konkrétně na to, co je třeba dále rozvíjet a současně uvedeme i způsob, jakým se může rozvíjet. Na vysvědčení by pak žák, ani rodič, který se průběžně o vzdělání svého dítěte zajímá, neměl být překvapen. S tím souvisí i nutnost užší komunikace s rodiči, pokud dítě s hodnocením nepracuje a doporučení ignoruje.

Ale já chci i přes to známky!

Vysvědčení JINAK umožňuje i samotné uvedení známek u jednotlivých předmětů. Jedná se opět o volitelnou možnost. Bohužel střední školy i dnes zohledňují studijní průměr žáků u přijímacího řízení. Přitom je studiemi prokázáno, že žák se stejnými znalostmi a dovednostmi může mít na jedné škole až o dva stupně horší známku než na druhé škole nebo třeba i jen u jiného učitele. Známka samotná tak nic moc neříká o znalostech či dovednostech žáka. Doufejme tedy, že brzy dojde ke zrušení tohoto kritéria a žáci budou mít rovnější přístup ke vzdělávání.

A co střední školy?

Nové vysvědčení je aktuálně připraveno pouze pro základní školy. Nicméně snadno aplikovatelné bude i pro střední školy. Nyní mají střední školy stále možnost využívat pouze známky nebo pouze slovní hodnocení.

Jako učitel, který učí na 2. stupni základní školy a na gymnáziu jsem tedy nucen psát slovní hodnocení, i přes to, že výuku koncipujeme obdobně jako na základní škole. Ve slovním hodnocení se pak vyjadřujeme slovně i ke konkrétním výstupům místo abychom pouze šipkami označili kde se žák nachází. Mám tak srovnání, že Vysvědčení JINAK skutečně šetří čas. Doufáme tedy, že se tato možnost brzy rozšíří i na střední školy.

Závěrem

Pokud se nechcete vzdát známek nebo slovních odstavců, nemusíte se bát. MŠMT nyní schvaluje vyhlášku, podle které pouze přibude možnost, aby školy využívali Vysvědčení JINAK jako další variantu ke stávajícím formám. Je tak na škole, kterou formu využije, a která jim dává největší smysl.

Pokud doposud učitelé byli zvyklí pouze na známky, tak Vysvědčení JINAK bude skutečně prací navíc. Avšak náplní práce učitelů má být především rozvoj žáka a jeho příprava na současný a zejména budoucí svět a jeho fungování v něm. A tato forma vysvědčení nutí upravit výuku tak, aby nestála pouze na memorování se a básničkovém opakování definic, ale pracuje rovnocenně s dovednostmi žáka.

Na školách, které toto vysvědčení zavedou se tak nemůže stát, že veškerá výuka bude založena na hodinových přednáškách a následných testech, ale současně naučí žáka pracovat s informacemi, prezentovat a tvořit si vlastní názory opřené o relevantní data a odpoví žákům na otázku “A k čemu mi to bude?”.

Tímto jsem velmi rád, že v LABYRINTH – gymnázium a základní škola, s. r. o., kde působím mohu toto vysvědčení používat a dávat žákům možnost se skutečně rozvíjet a zažívat úspěchy. V tomto pololetí se k nám přidala asi padesátka dalších škol a doufám, že tento trend bude pokračovat.

Další zdroje a související články k hlubšímu bádání

Vysvědčení JINAK – Masarykova univerzita

Rozdávání Vysvědčení JINAK (reportáž Prima CNN)

Známkování není objektivní, potvrdili čeští vědci. Volají po psaném hodnocení

Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení JINAK si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Změna v českých školách. Brzy přestanou známkovat nejmladší žáky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *