Jak by řekl dr. House: „Všichni lžou!“ A děti nejsou výjimkou. Současný výzkum se zaměřil souvislost mezi mírou lhaní a sociálním zázemím u dětí. Výzkum prováděli Fabian Kosse (University of Würzburg), Johannes Abeler (University of Oxford) and Armin Falk (University of Bonn) roku 2011 (první fází) na dětech narozených v rozmezí září 2002 do srpna 2004.
Jak probíhal experiment?
Celý experiment byl založen na tom, že dítě mělo házet kostkou a zkusit vždy před hodem předpovědět číslo, které hodí. Pokud předpovědělo správně, dostalo menší finanční odměnu. Pokud se netrefilo, odměnu nedostalo. Dítěti bylo zaručeno, že zkoušející se nedozví, jaké číslo padlo a tedy nehrozí, že by bylo odhaleno při lhaní.
Současně bylo zjištěno socioekonomické zázemí dětí, upřímnost a soucitný přístup ve výchově a míra důvěry v rodině. Čistě statisticky je šance, že se dítě trefí 1/6, tedy 16,7 % (protože je na kostce pouze 6 čísel). Nicméně se ukázalo, že děti tvrdily, že uhodly hozené číslo v 60 % případů.
Výsledky
Statisticky se pak ukázalo, že děti z rodin, které byly více soucitné a měly lepší ekonomicko-sociální zázemí byly ve svém tvrzení upřímnější – blížily se více statistice než děti, které byly z horšího prostředí. Otázkou však je, zda zde nehrála roli právě finanční motivace, která je rozhodně vyšší u dětí z rodin, kde mají hluboko do kapsy než u dětí, které mají všeho dostatek. K tomu se studie bohužel nevyjadřuje.
Může dítě ovlivnit i učitel ve škole?
Nicméně další fáze zkoumala vliv mentorského programu, kdy děti trávily jedno odpoledne, jednou týdně, po dobu jednoho roku s mentorem, který se s žáky zapojoval do společenských, sportovních a uměleckých aktivit, během kterých je vedl k pravdomluvnosti, upřímnosti a zdůrazňoval benefity tohoto chování.
4 roky poté, co se mentorského programu žáci zúčastnili, proběhla další fáze studie, kdy se testovala pravdomluvnost mentorovaných žáků v porovnání s kontrolní skupinou, která programem neprošla. U kontrolní skupiny lhali žáci v 58 % případů, kdežto u mentorované skupiny žáků se míra lhaní snížila na 44 %. Což už je poměrně razantní efekt, který funguje i roky po ukončení programu.
Tato studie tak ukazuje, že nejen rodiny, ale také školní prostředí má výrazný vliv na formování dětí a na tom, jak budou jednat v budoucnu. Pokud je žák kvalitně veden svými učiteli, kteří se stávají morálními vzory a žáci k nim mají důvěru a oporu v nich, pak mohou částečně nahradit nefungující prostředí v rodině. I proto je důležité, aby byla tato práce vykonávána lidmi se vztahem k ní.
