Ne, nejedná se o další počin z dílny Asylum ve stylu Sharknáda? ale o realitu na pobřeží jižní Ameriky. Výzkumný tým skutečně našel v tělech ulovených žraloků kokain i benzoylecgonine, což je látka, který vzniká metabolickým zpracováváním kokainu v játrech. Jak je možné, že se žraloci v místním moři sjíždí touto nelegální drogou?
Nejedná se pouze o kontaminaci močí uživatelů
Výzkumníci provedli pitvu 13 žraloků mako (Isurus oxyrinchus), kteří byli náhodně uloveni rybáři v letech 2021 až 2023. U všech zkoumaných paryb se objevilo značné množství kokainu a jeho metabolitu benzoylecgoninu ve svalové a jaterní tkáni. Vzhledem k tomu, že v tělech bylo až třikrát více kokainu než jeho metabolitu, lze usuzovat, že se do vody dostává droga přímo z laboratoří nezpracována metabolismem člověka.
U pobřeží Rio de Janeiro to výzkumníky zase tolik nepřekvapuje. Odhaduje se, že v Brazílii je cca 1,5 milionů uživatelů této zakázané drogy. To tvoří cca 8 % všech světových uživatelů. Výzkumníky spíše překvapil fakt, že se do vody dostává droga samotná a ne její metabolity v moči uživatelů.
Nicméně asi nikoho nepřekvapí, že tajné laboratoře pro výrobu kokainu nesplňují žádné hygienické ani enviromentální regule. Odpad z těchto laboratoří tak míří kanalizací přímo co oceánů, kde může tato droga mít vliv na místní ekosystém.
Kokain v těle žraloků
Do těla žraloků proniká kokain skrze žábry, kterými přijímají i kyslík, jedná se o velmi prokrvenou oblast, ve které dochází k výměně plynů a tedy i snadnému vstřebávání dalších látek z vody do krve. Mimo to se mohou do těla dostat toxické látky také skrze potravu, která je již obsahuje.
Konkrétní dopady vlivu kokainu na chování žraloků zatím nejsou jasné. Výzkumníkům se do rukou dostala pouze těla již mrtvých žraloků. Nicméně se očekává, že žralokům trvá delší dobu drogu metabolizovat (a odbourat ji z těla) než lidem. To může vést k závažnému poškození endokrinního systému a tím rozhodit celou hormonální soustavu.
Riziko v USA
Riziko zde je i pro pobřeží Floridy, kam míří mnoho nelegálních zásilek právě z Jižní Ameriky. Balíky s drogou mnohdy spadnou z paluby přímo do oceánu, nebo jsou často vlečeny pod lodí, aby nedošlo k jejich odhalení. Tím hrozí, že se poměrně velké množství drogy najednou uvolní do vody a ovlivní ekosystém i zde.
Dlouhodobý problém
Uvolňování drog, nebo i legálních léčiv a jejich metabolitů do odpadních vod je velkým problémem již řadu let. Dnes máme technologie, které by mohly z odpadní vody vychytávat i tyto chemikálie, nicméně by celé řešení bylo velmi nákladné. Regulovat tak můžeme akorát výrobce legálních drog. Nelegální laboratoře ani spotřebitele v domácnostech nijak regulovat nelze už ze samotné podstaty.
Zdroje k hlubšímu bádání
“Cocaine Shark”: First report on cocaine and benzoylecgonine detection in sharks
