Aktuality
Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli
Vše →

Astronomové poprvé pozorovali srážku dvou exoplanet!

Astronomové poprvé pozorovali srážku dvou exoplanet!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

14.10. 2023 · Pavel Daněk

Zdál se vám někdy sen o tom, jak do Země narazí Měsíc? Jedná se o jeden z nejběžnějších snů rozšířeným mezi lidmi. Avšak nemusíte se bát. Ve skutečnosti se od nás Měsíc každým rokem vzdaluje a na Zemi se již nevrátí. Nicméně sám Měsíc vznikl tak, že se naše planeta srazila s jinou planetou a Měsíc se zformoval z hmoty vyvržené na orbitu. Můžeme něco takového pozorovat i nyní?

Astronomům se poštěstilo všimnou si právě jedné takovéto kolize. Naštěstí se nejednalo o srážku v naší Sluneční soustavě, ale o srážku dvou exoplanet (planety mimo Sluneční soustavu), které svou velikostí dosahovaly téměř velikosti Neptunu.

Za normálních okolností bychom si této srážky prakticky nemohli všimnout, protože explanety sledujeme převážně tak, že je vidíme prolétat kolem jejich hvězdy - samy totiž neodráží dostatek světla, aby byly pozorovatelné. I samotné srážky jsme si všimli tak, že mrak vzniklý po srážce planet zastínil pozorovanou hvězdu tak, že její jas výrazně pohasl.

Když se pak podívali na starší data z pozorování sondy v rámci mise Neowise, zjistili, že o tři roky dříve došlo k nárůstu záření v oblasti infračerveného spektra. Právě toto zvýšení záření bylo způsobeno vznikem nového objektu po srážce dvou planet. Teplota původně velmi chladných těles stoupla vlivem kolize na 700 °C. Tento infračervený svit už byly schopny pochytit i naše detektory. Vůbec poprvé jsme tak viděli záři nově se formující planety.

Zdroje pro hlubší bádání

A planetary collision afterglow and transit of the resultant debris cloud