Rozsáhlá analýza téměř 16 000 genomů obyvatel západní Eurasie za posledních 10 000 let odhalila, že přechod na zemědělství nebyl jen kulturní změnou, ale rozpoutal nečekaně intenzivní vlnu přírodního výběru. Tým genetika Aliho Akbariho z Harvardu pomocí nových algoritmů zjistil, že takzvaná usměrňující selekce přímo tvarovala přibližně 2 % lidských genů. Nejsilnější evoluční tlak byl zaznamenán u 479 konkrétních genů, které souvisejí především s imunitou a odolností vůči chorobám, jež se v hustě osídlených zemědělských komunitách začaly masivně šířit.

Tento výzkum definitivně vyvrací mýtus, že se moderní člověk díky civilizačním vymoženostem vymanil z vlivu evoluce. Ukazuje se, že drastická změna životního stylu, jídelníčku a těsný kontakt s hospodářskými zvířaty donutily náš organismus k bleskové adaptaci na molekulární úrovni. Pochopení těchto genetických mechanismů je dnes zásadní pro moderní medicínu, protože vysvětluje evoluční původ mnoha současných imunitních reakcí i naši náchylnost k civilizačním chorobám v prostředí, které jsme si sami vytvořili.

Zaujalo Tě toto téma?

Farmaření nás změnilo: Zemědělství rozpoutalo drsný přírodní výběr