Biologové ze Salkova institutu dosáhli zásadního průlomu v pochopení vzniku života vytvořením laboratorního ribozymu (RNA molekuly), který dokáže s vysokou přesností kopírovat jiné složité RNA řetězce. Tato nová varianta překonává dosavadní kritickou překážku v teorii „RNA světa“ – umožňuje totiž stabilní přenos genetické informace, a přitom si zachovává schopnost vytvářet drobné mutace nezbytné pro Darwinovskou evoluci. Vědci tak poprvé demonstrovali funkční molekulární systém, kde RNA slouží současně jako nosič dat i jako aktivní enzym schopný vlastní reprodukce.

Tento objev vyplňuje chybějící článek v evolučním řetězci a potvrzuje, že k nastartování života nebylo nutné okamžité spojení DNA a proteinů. Schopnost RNA samostatně řídit proces výběru a adaptace na molekulární úrovni naznačuje, že život mohl vzniknout spontánně v „primordiální polévce“ rané Země z relativně jednoduchých chemických základů. Pochopení těchto prapůvodních mechanismů navíc otevírá dveře k vytváření syntetického autonomního života v laboratorních podmínkách a k vývoji pokročilých RNA terapií v medicíně.

Zaujalo Tě toto téma?

RNA, co se (skoro) sama replikuje, je blíž vysvětlení života