Cestování vesmírem a osidlování dalších těles nejen Sluneční soustavy je pro nás stále jen sci-fi. Pomalými kroky se ale přibližujeme k možné realitě. Jedním z problémů osidlování je samotné pěstování rostlin.

Na rostlinách je odkázána většina života na Zemi a člověk by bez nich nemohl existovat. Rostliny dokáží ukládat energii naši nejbližší hvězdy - Slunce do chemických vazeb svého těla. Tuto energii využívají všichni živočichové živící se rostlinami, ale i predátoři, kteří se živí živočichy, kteří se živí rostlinami.

Pokud chceme vytvořit nezávislou kolonii na jiném tělesu než je Země, budeme muset být schopni pěstovat na tamní půdě právě rostliny. Je totiž dosti problematické a drahé dovážet potraviny neustále ze Země.

Vědci z americké NASA oznámili, že se jim podařilo vypěstovat houseníček (Arabidopsis thaliana) na půdě, kterou dovezla mise Apollo 11 z Měsíce na Zemi. Ano přesně ta slavní mise, které se účastnil Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Houseníček je rostlinný modelový organismus využívaný ve výzkumu. Jeho genetický kód je tak dokonale prozkoumán a je vhodný pro jakékoliv první testování.

Z počátku rostliny rostly pomaleji než ty v běžné půdě. Přeci jen půda na Měsíci je o dost nekvalitnější než ta na Zemi. To, že ale i přes tento stres rostliny dokázaly vyrůst dává lidem velkou naději, že Měsíční základny by mohly být snadněji soběstačné a nebylo by nutné půdu dovážet ze Země.

Mnohem vhodnějším místem by mohla být geologicky mladší místa Měsíce - například oblasti tzv. lávových proudů, kde byla půda méně vystavena vesmírnému záření a měla by být kvalitnější než ta z Moře klidu, kde přistálo Apollo 11.

Již brzy se lidé hodlají na Měsíc vrátit. Do kterého roku si myslíte, že se dočkáme první měsíční základny?

Zdroje k hlubšímu bádání

Plants grown in Apollo lunar regolith present stress-associated transcriptomes that inform prospects for lunar exploration