V současné době je možná téměř k neuvěření, že by nás mohl zachránit právě virus. Avšak je tomu tak. Seznamte se s mikroskopickým hrdinou: bakteriofágem. 

Toto téma pro vás vybral náš patron Filip Procházka. Pokud chcete i vy rozhodovat o tématech, které pro vás zpracujeme a dozvědět se tak něco o svém oblíbeném tématu, stačí se stát našim patronem na Patreonu. Tímto našemu patronovi děkujeme! Nyní už k bakteriofágu.

Neškodný zabiják

Jedná se o virus, který je kolem nás naprosto běžně přítomný a lidem nijak neškodí. Jeho cílem jsou totiž bakteriální buňky. Bakterie mají na svém povrchu speciální struktury (naše buňky je nemají) a tyto struktury právě bakteriofágy vyhledávají, přichytí se na ně a danou bakterii napadnou.

V současné době bojujeme s resistencí bakterií vůči antibiotikům (ATB). Na řadu nemocí nám už nezabírají. Za tuto resistenci může především nadužívání ATB a především jeho téměř sto let dlouhá aplikace, Bakterie si tak vyvinuly resistenci a my musíme hledat stále nové toxické látky.

Hrdina útočí

Pomoci by nám mohl právě bakteriofág. Jak probíhá takový útok tohoto hrdinského viru?

Po přichycení se na povrch bakterie "vstříkne" svou genetickou informaci z "hlavičky" přes "krček" do buňky bakterie (podobně jako injekční stříkačka). DNA je něco jako pracovní postup pro aparát buňky. Buňka tak začne číst tuto virovou DNA a řídit se ji. V ní je zapsán postup pro sestavení virionů (nových virů). Buňka tak nevědomky začne vytvářet armádu nových bakteriofágů, které ji potom zničí a tím se do okolí buňky vypustí mnohonásobně větší armáda, která zaútočí na další bakteriální buňky.

Takto se bakteriofág bude v těle exponenciálně množit tak dlouho, dokud nezabije všechny škodlivé bakterie. Velkou výhodou této metody je zejména to, že bakteriofágy napadají jen jeden konkrétní typ bakterie. Můžeme tedy aplikovat fágy, které v těle zničí pouze bakterie rodu shigella, která způsobuje úplavici. Ostatní bakterie v těle zůstanou nedotčené. To je další výhoda oproti klasickým ATB, které zlikvidují i většinu přirozeně se vyskytujících prospěšných bakterií v našem těle. To s bakteriofágy nehrozí.

Dávno zapomenutý lék

Možná pro vás bude překvapivé, že tyto malé potvůrky známe už od konce 19. století. Jedná se tedy o objev starší než penicilín. Už tehdy si totiž Ernest Hankin všiml, že voda z Gangy má antibakteriální účinek proti choleře. Je to logické, kde jsou bakterie cholery, tak tam bude i největší koncentrace jejich parazitů - bakteriofágů specializovaných na bakterii vibrio cholerae (původce cholery).

Podrobněji účinky viru popsal Félix d'Herelle a se svou ženou tento virus pojmenoval jako "požírač bakterií", tedy v překladu bakteriofág. A právě d'Herelle byl prvním člověkem, který v roce 1919 úspěšně otestoval fágovou terapii. Povedlo se mu izolovat bakteriofágy proti úplavici a pomoci nich pacienta vyléčit (o tom jsme psali již výše).

Politika hraje prim

Následně se podařilo izolovat bakteriofágy proti dalším původcům nemocí a v Gruzii tak vznikl institut Eliava, který se zabýval mimo jiné právě fágovou terapií. Tu ovšem brzy vytlačil vzestup antibiotik. ATB totiž jsou nespecifická a zabírají proti širokému množství bakterií. Byla tedy mnohem univerzálnější a v té době tedy významnější, protože byla považována za všelék.

Bakteriofágova terapie byla sice elegantní a levná, ale bylo třeba ji specificky mířit. Zůstala tak zejména v zemích východního bloku s centrem v Tbilisi a v 80. letech 20. století se výzkum fágů dostal také do Polska. Pokud byste tedy chtěli podstoupit fágovou terapii, tak dodnes existují pouze dvě místa, kde ji aplikují - již zmíněné Tbilisi nebo Wroclaw v Polsku. Zde mají také obrovské sbírky fágů proti různým bakteriím.

Díky svým obrovským výhodám oproti ATB se však nyní na fágovou terapii ubírají zraky vědců z celého světa a možná nás čeká revoluce v léčbě mnoha resistentních patogenů.

Jaké jsou tedy hlavní výhody bakteriofágů oproti ATB

• Resistence - bakterie se sice snaží mutovat a vytvářet si resistenci i vůči fágům, ale ty mutují také a díky své virové podstatě mnohem rychleji. 
• Bakterie tak nemají šanci.
• Specificita - konkrétní bakteriofág zabije jen konkrétní druh bakterií, ostatní nechá netknuté.
• Nemá vedlejší efekty - fágy jíme denně a jsme na ně zvyklí - tělem tak projdou prakticky bez povšimnutí.
• Cena - produkce je mnohem levnější než u ATB
• Možnost modifikace - můžeme je upravit, aby nám ukázali lokalizaci patogenů apod.
• Účinnost - lze je použít proti multirezistentním bakteriím

Nevýhody fágové terapie

• Nevýhodou je, že se jedná o subjekt na hranici mezi živým a neživým organismem. Nasazení do běžného provozu tak může odporovat zavedeným předpisům. Nicméně se už nyní objevují například náplasti s bakteriofágy apod.

Dnes byl článek trošku delší, ale věřím, že o to byl zajímavější. Napište nám do komentářů co si o této metodě myslíte vy, jestli se vám líbí nebo nelíbí. Budeme rádi, když článek budete také sdílet se svými přáteli nebo v jiných skupinách, kde by to mohlo lidi zajímat. Také budeme rádi, když naši práci podpoříte na Patreonu (odkaz v popisku). Věříme, že jste s námi spokojeni a těšíme se zase příště.