Čína otestovala vlak rychlejší než letadlo

Nepatříte zrovna mezi fanoušky létání a přesto využíváte tohoto dopravního prostředku, protože je to nejrychlejší způsob dopravy? Čína nyní testuje něco ještě rychlejšího. Kombinuje technologii levitujících vlaků s Muskovým hyperloopem. A má za sebou první úspěšné testy.

Maglev v trubce

Čína se rozhodla posunout vlakovou dopravu na úplně jinou úroveň. Využívá k tomu technologii magnetické levitace (tzv. maglev), kdy se vlak vůbec nedotýká kolejí, ale mírně nad tratí levituje. Aby se omezil odpor vzduchu má vlak dost unikátní tvar. Mimo to většinu trati tvoří "vakuová" trubice. Vlak se tedy pohybuje v prostoru, kde není téměř žádný vzduch a tudíž mu není kladen odpor.

Právě na technologii cestování v rourách bez vzduchu ještě nedávno sázel Elon Musk se svým Hyperloopem, kapslemi, které by cestovaly extrémní rychlostí v trubkách bez vzduchu. Připomínalo to trošku potrubní poštu s lidmi. Musk však od svého plánu upustil. Čína se rozhodla projekt realizovat, ale ne pro malé kapsle, ale pro celé obří kolosy vlaků.

Moder technologie hyperloop. Autor: Camilo Sanchez

Z Brna do Prahy za 12 minut?

Aktuálně otestovala svůj nejnovější model na 2 km trati, na které dosáhli rychlosti 1000 km/h. Při takové rychlosti bychom se dostali z Brna do Prahy za pouhých 12 minut. Z Brna do New Yorku byste dorazili za pouhých cca 6 a půl hodiny. Pro srovnání je běžná letová rychlost dopravních letadel mezi 800 a 900 km/h.

Aplikace do praxe

Letadlům však hraje do karet již vybudovaná hustá síť letišť a již provozuschopných letadel. Čína má zatím jen jednu testovací trať pro tento superrychlostní vlak. Nicméně se dá očekávat, že s nastávající změnou klimatu a upouštění od fosilních paliv (i z hlediska jejich nedostatku), se budou hledat alternativní způsoby cestování a technologie vysokorychlostních vlaků by mohla být jednou z cest budoucnosti.

A co si budeme povídat, když bych si měl vybrat jestli jet superrychlým vlakem nebo letět letadlem, kde musí být člověk hodiny předem na letišti a pak se bojí, že ten pátý pokus o přistání nevyjde, tak si raději zvolím pohodlný vlak, který navíc ani nedrncá, protože celou dobu letí nad tratí.

Při nedávném testu se povedlo ověřit, že není problém udržovat nízkovakuové prostředí i na delších úsecích. To byl jeden z hlavních technologických problémů. Současně supravodivé schopnosti fungovaly bezproblémově a automatické systémy řízení fungovaly naprosto dle očekávání. Dá se tak předpokládat, že technologie bude dále rozvíjena a časem uvedena do provozu. Otázkou zůstává, zda se této technologie dočkáme někdy i v Evropě.