Ohňostroje, toxická zábava pro celou rodinu a přírodu

Dřív byly ohňostroje výsadou výjimečných oslav a svátků. S postupem času se staly dostupnější a běžnější. V dnešní době si vlastní ohňostrojové rakety může pořídit každý občan starší 18 let a bohužel mnohdy i nezletilí. Dopady ohňostrojů jsou tak mnohem více alarmující než kdy dříve.

(Ne)vinná zábava s nedozírnými důsledky

Ohňostroje se staly běžnou součástí nejen novoročních oslav, ale i večírků, narozenin, svateb aj. S dostupností se rozšířilo jeho odpalování i do venkovských oblastí, kde zvyšují rizika lesních požárů, ale mají i mnohem podstatnější vliv na místní floru a faunu, ale i zdroje vody.

Výbuch ohňostroje na sekundu či dvě potěší náš mozek a vypustí dávku dopaminu, avšak hned na to začne na naše hlavy dopadat toxický odpad. Již dříve jsme vás informovali o negativních vlivech ohňostrojů, zejména na děti. Je nutné si uvědomit, že všechny tyto chemikálie dále padají i volně do přírody, kde se dostávají do půdy a vody. Mimo to se znečišťuje také ovzduší, do kterého uniká oxid siřičitý, oxid uhelnatý nebo oxid dusnatý – všechny jsou pro člověka vysoce jedovaté.

Toxické plyny

Oxid uhelnatý blokuje hemoglobin na červených krvinkách. Ve chvíli, kdy ho vdechneme, znemožníme ve svém těle výměnu oxidu uhličitého a kyslíku. To vede nejprve ke zvýšené únavě, při vyšší koncentraci až k udušení. Červená krvinka žije přibližně 120 dní, k obnově tak dochází velmi pozvolna.

Menší koncentrace oxidu siřičitého vyvolávají astma či záněty průdušek. Dlouhodobější vystavení může způsobit poškození srdce, rozedmu plic nebo negativně ovlivnit menstruační cyklus žen. U rostlin pak reaguje s chlorofylem a narušuje proces fotosyntézy. S vlhkostí ve vzduchu pak reaguje za vzniku kyseliny sírové, která je společně s kyselinou siřičitou původcem kyselých dešťů.

Oxid dusný má sice obrovskou fyziologickou roli v organismu, nicméně jen na molekulární úrovni a v lokálních místech, kde si ho tělo samo vyrábí. Při vdechování ve vlhku může dojít k poleptání plic. Způsobuje rozvolnění svalů a může způsobit srdeční slabosti.

Intenzivnější barvičky za cenu otravy

Chloristany slouží jednak jako okysličovadlo pro lepší hoření a jednak jako zdroj chloru, který způsobuje výraznější zbarvení ohňostroje. V našem těle už tolik parády neudělají, zasahují totiž do funkce štítné žlázy a zabraňují vychytávání jódu a inhibují produkci hormonů štítné žlázy. Tyto chloristany se usazují v půdě a pitné vodě, kde se mohou dále dostávat do těla lidí a zvířat i desítky dnů po skončení pyrotechnické zábavy.

V ohrožení jsou také vodní živočichové, kteří jsou chloristanům vystaveni velmi intenzivně po dobu několika dní. Ve vodních zdrojích v okolí ohňostrojů byly v minulosti naměřeny toxické hodnoty chloristanů i pro člověka, natož pro menší živočichy, které v nich žijí.

Složení ohňostrojů

Chemické složení ohňostrojů. Tento obrázek je možné volně šířit s uvedením zdroje. Jedná se o část z naší připravované virtuální učebnice pro základní školy a gymnázia. Pokud byste její rozvoj chtěli podpořit finančně, staňte se našimi patrony na Patreonu.

Nejen chemikálie škodí

Pokud vlastníte nebo jste někdy vlastnili psa nebo kočku, tak jste s velkou pravděpodobností zažili ten pocit beznaděje vašeho člena rodiny, který netušil, co se děje. A to byli v bezpečí vašeho domova za zdmi a zavřenými okny. Volně žijící zvířata tuto možnost nemají.

Vědci monitorovali zvýšení pohybu ptáků v noci ze Silvestra na Nový rok. Prokázalo se, že ohňostroje dostanou do vzduchu tisíce ptáků, kteří následně minimálně 45 minut létají ve výšce nad 500 m. Ptáci jsou v tu chvíli neodpočatí, vyděšení, plní stresu a unavení. Mnoho z nich už jen toto vyplašení nepřežije. Ti, co přežijí, se po oslavách vrací do prostředí plného jedovatých chemikálií.

Studovat vliv na lední zvířata a savce je mnohem komplikovanější, ale jejich reakce pravděpodobně nebudou příliš odlišné od těch psích či kočičích. Chilská studie zkoumala například vliv ohňostrojů na lachtana jihoamerického a i u něj byl pozorován výrazný pokles členů v kolonii vlivem ohňostrojů a změna jejich chování. Evropští savci na tom mohou být podobně.

Můžeme slavit jinak?

Říká se: Jak na Nový rok, tak po celý rok! Proč tedy Nový rok začínat toxickou sprchou a vyděšením či usmrcením miliard tvorů po celém světě? Využijte nadcházející volný den k tomu, že se zastavíte a uděláte si konečně čas na své přátele a blízké. Poseďte společně, sdílejte, co jste během roku zažili, inspirujte se pro následující rok.

V dnešní době víc než kdy dřív potřebujeme zastavit, vypustit a jen se bavit. To však nemusí nutně znamenat odpalovat pyrotechniku, ale můžete si zahrát deskovou či karetní hru, podívat se na oblíbený film, zajít si na procházku, nebo se jen bavit s lidmi, na kterých nám záleží a během roku jsme jim neměli prostor věnovat víc času.

Pokud přesto potřebujeme něco opravdu velkolepého, pak mnoho měst už dnes nabízí projekce tzv. videomappingu, tedy projekce na zdi. Toho využívá hlavní město Praha už od roku 2019 místo hlavního městského ohňostroje. Ve světě pak začínají být čím dál tím populárnější dronové show. Ekologie stojící za výrobou těchto dronů by vydala na samostatný článek, nicméně alespoň se my, ani zvířata a rostliny nebudeme koupat v toxické sprše a hlukem nevyplašíme miliony nevinných tvorů.