Delfíni vydechují mikroplasty. Proč se to děje?

Život bez plastu si dnes jen stěží představíme. Vždyť i klávesnice, na které píšu tento článek, je z plastu. Plasty nás obklopují na každém kroku – pijeme z nich, jezdíme v nich, nosíme je na sobě, používáme je ke každodenní práci, ať už jsme v jakémkoli oboru. Doslova se v nich koupeme. Není tak divu, že se dostaly do každého kouta naší planety a dle nové studie i do dechu delfínů.

Co jsou mikroplasty?

Mikroplasty jsou drobné částečky (většinou vlákna) plastu o velikosti v řádech mikrometrů, které se uvolňují při používání prakticky jakéhokoli druhu plastu. Dnes je nacházíme ve vzduchu, v půdě, ve vodě, a to i na místech jako je Grónsko, Antarktida nebo Himálaje. Jen v samotných oceánech se odhaduje, že se nachází 170 bilionů kousků mikroplastů. Mikroplasty všechny živé organismy konzumují, dýchají i pijí.

Plastové mikrovlákno nalezené ve vzduchu vydechnutém delfínem skákavým. Je téměř 14krát menší než pramen vlasů a lze jej vidět pouze pod mikroskopem. (Miranda Dziobak/College of Charleston)

Proč je to problém?

U lidí bylo prokázáno, že mikroplastové částice mohou při vdechování způsobit zánět plic. To může vést k nadměrné produkci hlenu, poškození plicní tkáně a tím i usnadnit vstup patogenů. Mikroplasty tak mohou přispět k rozvoji nemocí, jako jsou zápal plic, bronchitida, a zjevně mohou vést i ke vzniku nádorů. Delfíni jsou také savci a mají plíce jako my, takže se dá očekávat, že mohou čelit stejným komplikacím.

Další studie ukazují, že plasty obsahují také ftaláty, chemikálie, které u lidí mohou ovlivnit reprodukci, kardiovaskulární zdraví nebo neurologické funkce. Těmto nebezpečím čelí i delfíni. Navíc zkoumat právě delfíny žijící u pobřeží je důležité z hlediska vlivu na člověka. 41 % světové populace totiž žije do 100 km od pobřeží a čelí tak tunám mikroplastů nahromaděných v oceánech, stejně jako delfíni.

Jak se mikroplasty dostanou do plic delfínů?

Mikroplasty se do oceánu dostávají nejen ze vzduchu, ale zejména z odpadních vod. Oceány jsou však divoké a velmi dynamické prostředí plné vlnobití a bublin. Právě praskání bublin v oceánech uvolňuje ročně do atmosféry 100 000 tun plastů. To představuje největší riziko zejména pro vodní savce, kteří se musí pravidelně nadechovat nad hladinou (delfíni, kosatky, vorvani, plejtváci apod.).

Oceán uvolňuje mikroplasty do vzduchu prostřednictvím povrchové pěny a působením vln. Vítr ji dále může nést i na vzdálenější místa, včetně pobřeží obývaného člověkem. (Steve Allen)

Neplatí však, že by problém mikroplastů byl omezen pouze na hustě obydlené nebo vyspělé oblasti. Mikroplasty byly nalezeny v dechu delfínů napříč různými prostředími – od ústí městských řek až po venkovské oblasti.

Jak se získávaly vzorky dechu delfínů?

Možná vás napadlo, jak lze získat vzorek dechu delfína. Delfíni mají dýchací otvor na vrchní straně těla. Vědci k odběru vzorku použili buď přizpůsobený přístroj na měření funkce plic, nebo jednoduše přidrželi Petriho misku nad tímto otvorem. Následně odebraný vzorek stačilo dát pod mikroskop a vědci tak získali pohled, jako je na první fotografii.

Odebírání vzorku dechu delfína skákavého. (Todd Speakman / National Marine Savmal Foundation)

Vliv na zdraví

Přesný vliv mikroplastů na zdraví delfínů zatím není dostatečně prozkoumaný. Nicméně rizika, která představují pro člověka, mohou být obdobně nebezpečná i pro ostatní savce. Na lidech nyní spočívá otázka, jak zabránit tomu, aby se do přírody dostávaly další mikroplasty, a jak zajistit, aby oceány nakonec neobsahovaly více plastu než samotné mořské vody.