Vampyrella: Neviditelný mikroskopický upír
Upírů se lidstvo obává už po staletí. Je známo, že upíři nejsou vidět v zrcadlech, ale co když existují upíři, které nejsme schopni vidět ani vlastníma očima?
Za upíry, které si dnes představíme se musíme vydat do mikrosvěta. Jejich velikost se pohybuje okolo 30 až 60 μm. Zdravému lidskému zraku mizí předměty a organismy, které jsou menší než 200 μm, abychom Vampyrelly viděli, potřebujeme si pomoct mikroskopem.
Vampyrella lateritia, Giuseppe Vago
Přesto, že je tento upírek skutečně mrňavý, objeven byl už roku 1865 Leonem Cienkowskim. Svůj název Vampyrella (v překladu upírka) získala nejen podle svého červeného zbarvení, ale také podle schopnosti probodávat buněčnou stěnu a pochutnávat si na buněčných vnitřnostech, které elegantně vycucne.
Vampyrella si dává svačinku
Jak už asi z videa tušíte, tento obávaný predátor je nebezpečný zejména pro řasy. Svými průsvitnými panožkami se může volně pohybovat a vyhledávat chutné rostlinky, kterým vycucne jejich obří chloroplasty společně s dalším vnitrobuněčným obsahem. Ačkoli film z roku 1996 se snaží tvrdit opak člověka samotného tento prvok nenapadá. Nemusíte tedy panikařit.
Nejraději si pochutnávají na řasách šroubatkách. Nalézt je tak můžete na vodních stanovištích, na kterých se tato řasa vyskytuje. Na jejich povrchu se nejprve přichytí pomocí panožek (pseudopodií). Pomocí kratších panožek špendlíkového tvaru a prudkého šokového pohybu probodne buněčnou stěnu, kterou začne pomalu trávit, aby se otvor zvětšil.
Do své potravní vakuoly odsaje obsah buňky a zbytky vyškrábe pomocí panožek. Tímto se z ní stává velmi efektivní upírek, který rozhodně neplýtvá potravou. Její kořist už toho ale dál moc nevyprodukuje.
Zdroje k hlubšímu bádání
Cienkowski, L. (1865). Beiträge zur kenntniss der monaden. Archiv Für Mikroskopische Anatomie, 1 (1), 203–232. doi : 10.1007/BF02961414
Hess, S., Sausen, N., & Melkonian, M. (2012). Vrhat světlo na upíry: Fylogeneze vampyrellidských améb.PLOS One, 7(2), e31165.doi:10.1371/journal.pone.0031165
West, GS (1901). Na některých britských sladkovodních rhizopodech a heliozoích.Journal of the Linnean Society of London, Zoology, 28(183), 308-342. doi:10.1111/j.1096-3642.1901.tb01754.x
Timpano, P., & Pfiester, LA (1986) Pozorování "Vampyrella penula-Stylodinium sphaera" a ultrastruktura reprodukční cysty.American Journal of Botany, 73(9), 1341-1350. doi:10.2307/2444068
Posted in Příroda on Jan 31, 2025.
Published by: Pavel Daněk