Nedávná studie identifikovala 18 oblastí v lidském genomu, které ovlivňují velikost a tvar zubů – z toho 17 nebylo dříve spojováno s vývojem chrupu. Výzkum také ukazuje, jak genetické variace ovlivňují rozměry zubů mezi různými etnickými skupinami.

Co ovlivňují popsané geny?

„Nyní jsme identifikovali řadu genů, které ovlivňují vývoj našich zubů, z nichž některé jsou zodpovědné za rozdíly mezi etnickými skupinami,“ říká statistický genetik Kaustubh Adhikari z University College London. Například jedna z variant genu HS3ST3A1 byla dle výzkumníků pravděpodobně zděděna od Neandertálců, protože se objevila pouze u účastníků evropského původu. Tato varianta způsobuje o něco tenčí řezáky než u ostatních etnik, kteří se geograficky s Neandertálci nemohli setkat.

Tým vědců analyzoval genetická data a porovnal je s měřeními zubů u celkem 882 osob z Kolumbie, které měly smíšený evropský, domorodý americký a africký původ. Kromě spojení mezi HS3ST3A1 a velikostí a tvarem zubů vědci zjistili, že gen EDAR, který je spojen se tvarem zubů u východoasijských populací, má specifické účinky na vývoj korunek zejména u původních obyvatel Ameriky, kteří jsou asijským populacím nejpříbuznější. Další zjištění se týká genu PITX2, který je již známý svým vlivem na růst zubů a tvar obličeje. Výzkumníci zjistili, že různé varianty tohoto genu mohou kontrolovat velikost stoliček, počet hrbolků na zubech a dokonce i tvar čelisti.

Celistvější okno do minulosti

Moderní lidé mají výrazně menší zuby než mnoho našich předků nebo příbuzných druhů. Tato studie přináší také informaci o tom, jak se zuby lidí vyvíjely během tisíciletí a jak genetické i environmentální faktory mohly tento vývoj ovlivnit. Archeologické nálezy zubů nám mohou  odhalit nejrůznější milníky, jako třeba přechod na vařenou stravu (tehdy se naše zuby začaly výrazně zmenšovat).

Tento výzkum doplňuje dosavadní archeologickou skládačku o genetické podklady a poskytuje nám ucelenější pohled na problematiku. „Stále však víme jen málo o genetických základech variability velikosti a tvaru zubů v moderní lidské populaci, částečně kvůli obtížím při jejich měření,“ říká vedoucí studie, Adhikari.

K čemu je takovýto výzkum dobrý?

Využití genomiky, proteomiky a dalších relativně nových věd pro studium zubů je zatím v počátcích. Kromě sledování tvaru a velikosti zubů v průběhu času mohou podobné studie pomoci identifikovat příčiny a možné způsoby léčby zubních problémů, zvláště těch, které jsou podmíněny geneticky.

Zdroje k hlubšímu bádání

PITX2 expression and Neanderthal introgression in HS3ST3A1 contribute to variation in tooth dimensions in modern humans