Lidský mozek je fascinující orgán, který se během evoluce výrazně zvětšil ve srovnání s našimi primátími příbuznými. Tato expanze však přinesla nejen výhody, ale i nové výzvy pro naše nervové buňky. Nedávný výzkum odhalil, že lidské neurony vyvinuly jedinečné genetické mechanismy, které jim pomáhají zvládat stres spojený s větší velikostí a aktivitou mozku.

Studie se zaměřila na dopaminergní neurony, které produkují neurotransmiter dopamin, klíčový pro pohyb, učení a emoční zpracování. Vědci porovnali tisíce těchto neuronů u lidí, šimpanzů, makaků a orangutanů. Zjistili, že lidské dopaminergní neurony exprimují více genů podporujících aktivitu antioxidantů než u ostatních primátů. Tyto antioxidanty pomáhají snižovat poškození buněk způsobené stresem.

Zajímavé je, že ačkoli lidský mozek je mnohem větší než u makaků – například prefrontální kortex je 18krát větší a striatum téměř sedmkrát – počet dopaminergních neuronů je pouze dvojnásobný. To znamená, že každý neuron musí obsluhovat větší oblast a vykonávat více funkcí, což zvyšuje jejich zátěž. Tyto neurony tak musí být "atlety" mezi buňkami, aby zvládly náročné požadavky lidského mozku.

Tato zjištění nejenže prohlubují naše chápání evoluce lidského mozku, ale také otevírají nové možnosti pro výzkum neurologických poruch, jako je Parkinsonova choroba či schizofrenie. Pochopení, jak naše neurony zvládají energetické nároky a stres, by mohlo vést k novým terapeutickým přístupům a prevenci těchto onemocnění.

Zdroje k hlubšímu bádání

How human brains got so big: our cells learned to handle the stress that comes with size