Globální dohoda o zrušení výroby plastů byla smetena ropnými státy

Více než 200 států světa se setkalo v Jižní Koreji na závěrečném jednání o postupném ukončení využívání plastů. Dvouleté jednání však skončilo nezdarem. Dohodu zablokovaly ropné státy, pro které je výroba plastu jedním z hlavních zdrojů příjmů.

Zamezení globálnímu znečištění

Plasty jsou dnes naprosto všudypřítomné a plastové odpady se hromadí nejen v přírodě, ale postupně jsou splachovány do řek a z nich do oceánů. Zde nám sice zmizí ze zorného pole a my můžeme mít pocit, že žádný problém nenastal. Opak je však výjimkou. Drobné plastové částečky, tzv. mikroplasty, dnes najdeme naprosto všude. Dokonce je dýcháme ve vzduchu a kolují nám v krvi.

Vážnost situace si uvědomuje také mnoho států po celém světě, které volaly po omezení produkce plastového odpadu. V roce 2022 se tak shodly, že je nutné vytvořit globální dohodu o řešení plastového znečištění. Vzhledem k naléhavosti problému mělo řešení přijít do dvou let.

8 miliard tun plastu

Podle odhadů OSN bylo pouze méně než 10 % z osmi miliard tun plastů, které byly od roku 1950 vyrobeny, zrecyklováno. Miliony tun odpadu tak skončilo v přírodě, což ohrožuje ekosystémy a vede k úmrtí mnoha zvířat, které se v plastovém odpadu zamotají nebo jej pozřou a následně vyhladoví. Mikroplasty jsou pak spojovány s rozvojem dalších onemocnění.

Nechceme snižovat produkci

Kamenem úrazu se stal článek č. 6 této dohody, kde 95 zemí světa včetně Evropské Unie, Spojeného království Velké Británie, několika Afrických a jihoamerických států, požadovalo, zavázat se, že dojde ke snížení produkce plastů. Skupina ropných států včetně Saúdské Arábie, Íránu, Kuvajtu nebo Ruska však nesouhlasila. Dle těchto států se má řešit odpad formou recyklace a ne snižováním jeho produkce. Snížení produkce by prý vedla k prohloubení ekonomických nerovností, uvedl delegát Kuvajtu Salman Alajmi.

Neochota ustupovat od výroby plastu souvisí také s očekáváním snížení poptávky po ropě zejména v souvislosti s odklonem od spalování fosilních paliv. Státy postupně přecházejí na čistší zdroje energie a investují do výzkumu šetrnějších alternativ. Naproti tomu produkce plastů se rok od roku stále zvyšuje a pro ropné státy se tak jedná o zdroj, který by mohl nahradit ztráty z fosilních paliv.

Jaká nás nyní čeká budoucnost?

Eirik Lindebjerg, manažer politiky plastů v organizaci WWF, vyzval skupinu 95 států, aby postupovala do budoucna samostatně. Očekává se tak, že se tato skupina států setká v příštím roce na novém jednání. Dle jeho slov je většina států světa přikloněna k odklonu od výroby plastů z ropy. Neměl by tak být problém přistoupit na podmínky, které samy státy požadují.

Pokud by se skutečně většina zemí shodla na omezení produkce plastu a zamezila i jeho dovozu do země ze zahraničí, mohlo by to vést k postupnému ukončení plastové výroby globálně i přes nevoli ropných států, kterým by se jeho produkce již nevyplatila, říká Lindebjerg.