Webbův vesmírný dalekohled odhalil v raném vesmíru, pouhých pár set milionů let po Velkém třesku, fascinující objekty známé jako „malé červené tečky“. Podle nejnovějších simulací by se mohlo jednat o černé díry vzniklé přímým kolapsem (DCBH) masivních mračen chladného vodíku. Na rozdíl od běžných černých děr, které vznikají kolapsem vyhořelých hvězd, by se tyto objekty zrodily přímým zhroucením plynu do podoby singularity, což vysvětluje jejich nečekaně velkou hmotnost v tak raném stádiu vývoje kosmu.
Tento objev představuje zásadní průlom v kosmologii a chápání evoluce raného vesmíru. Existence černých děr přímého kolapsu by vyřešila letitou hádanku, jak mohly supermasivní černé díry v centrech galaxií dosáhnout svých obřích rozměrů tak neuvěřitelně rychle po vzniku vesmíru. Potvrzení této teorie by znamenalo, že raný vesmír byl v tvorbě masivních objektů mnohem efektivnější, než se dříve předpokládalo, což zásadně mění naše modely o formování prvních galaktických struktur a distribuci hmoty v mladém vesmíru.
Zaujalo Tě toto téma?
Záhada Malých červených teček: Jsou to černé díry přímého kolapsu?
