Novinky
Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost
Vše →

Město, ve kterém slunce nevychází

Město, ve kterém slunce nevychází
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

24.11. 2024 · Pavel Daněk

S nastávající zimou nám ubývá světla a dny se krátí s každým dalším probuzením. Existuje však město, ve kterém se slunce nedostane nad horizont téměř půl roku. Lidé zde nyní čeká trvalá noc. Vítejte v Longyearbyen.

Longyearbyen je nejseverněji položené město na Zemi. Nachází se na souostroví Špicberky, které patří Norsku. Město má lehce přes 2000 obyvatel. Svým umístěním mezi přibližně na půli cesty mezi severním polárním kruhem a severním pólem planety se jedná o dost unikátní místo pro život. Nad touto oblasti totiž během celé zimy nevyjde sluneční kotouč nad horizont.

Město původně sloužilo zejména jako těžební oblast uhlí. To už je dnes minulostí. V současné době je v provozu už pouze jeden důl. Jeden z původních dolů dnes slouží jako Globální uložiště semen, které má za cíl uschovat semena všech rostlin na světě pro případ jakékoli katastrofy. Zdejší trvale chladné podmínky jsou pro takovéto zařízení ideální i z hlediska nízké energetické náročnosti pro udržení semen ve stavu, aby mohla za stovky až tisíce let opět vyklíčit.

V současné době se tak město orientuje na vzdělávání a výzkum. I přes populaci 2000 obyvatel zde najdete univerzitu a vysoce rozvinutou infrastrukturu (pošta, lékárna, banka, obchod, ale i hotely a hostel). Výzkum se zde orientuje zejména na zkoumání permafrostu (trvale zmrzlé půdy) a geologie a na své si zde přijdou i sběratelé fosilií.

Navštívit zde můžete také muzeum věnované historii a využití ostrovů nebo muzeum aviatiky. Nicméně místo je atraktivní zejména pro jeho okolní ledovce nebo ptačí rezervace. Pokud Vás zajímá paleontologie, tak v okolí byly objeveny také 125 milionů let staré fosilie ornitopodních dinosaurů.

Polární noc, tedy doba, kdy slunce nevyjde nad obzor zde probíhá od 27. 10. do 15. 2. To je dáno vysokou zeměpisnou šířkou 78° severní šířky. Po zbytek roku je zde naopak polární den. Nejvíce turistů se zde vydává právě v letním období, kdy průměrná teplota díky golfskému proudu dosahuje až +5 °C. Což je oproti zimním -20 °C příjemná změna. Bez Golfského proudu by však byly teploty mnohem nižší a jedna se tak o další oblast, která bude jeho zastavením hluboce zasažena.

Nicméně pokud máte rádi nízké teploty a jste spíše noční tvorové, pak je v současnosti ideální doba vyrazit na sever a užít si například polární záři.



Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0